Předně Svoboda s Kolářem říkají, že k viru jsou dva přístupy, imunizace a eradikace neboli vymýcení. A právě rozpor mezi těmito dvěma postupy vede ke zmatkům a zdánlivé protichůdnosti vládních opatření. Stoupenci vymýcení viru prý chtějí zopakovat to, co se povedlo s nemocemi SARS a MERS, ale to podle dvojice není možné vzhledem k biologické povaze viru.

Právě do přístupu eradikace viru podle nich spadá i chytrá karanténa, o které mluvil Roman Prymula jako o řešení. Svoboda s Kolářem však upozorňují, že prakticky každý, kdo se nakazil SARS nebo MERS, těžce onemocněl, takže se dalo sledovat šíření viru. Ne tak u COVID-19.

„Musíme proti viru získat cílenou, tzv. adaptivní imunitu. Epidemii pak zvládneme tehdy, když bude mít populace dostatečný počet lidí majících proti viru cílenou imunitu,“ tvrdí dvojice a dodává, že většina vědců se shoduje, že když dojde k imunizaci 60 % společnosti, dojde k oslabení viru a celkové ochraně společnosti. Což je podle zpovídaných odborníků navíc jediná cesta vpřed při absenci vakcíny. „Tato epidemie totiž vykazuje standardní rysy epidemie běžným virovým onemocněním a také standardně skončí,“ říkají.

Právě proto je podle nich nutné se s virem potkat a nikoliv se před ním schovávat. Protilátky prý mají dlouhodobě podružný význam, hlavní je vytvoření adaptivní buněčné imunity, zajištěné paměťovými T lymfocyty, které si virus zapamatují a při dalším kontaktu se pak vytvoří protilátky. Že si T lymfocyty tvoří receptory na COVID-19, prý dokázala australská laboratoř v únoru.