Předně Svoboda s Kolářem říkají, že k viru jsou dva přístupy, imunizace a eradikace neboli vymýcení. A právě rozpor mezi těmito dvěma postupy vede ke zmatkům a zdánlivé protichůdnosti vládních opatření. Stoupenci vymýcení viru prý chtějí zopakovat to, co se povedlo s nemocemi SARS a MERS, ale to podle dvojice není možné vzhledem k biologické povaze viru.
Právě do přístupu eradikace viru podle nich spadá i chytrá karanténa, o které mluvil Roman Prymula jako o řešení. Svoboda s Kolářem však upozorňují, že prakticky každý, kdo se nakazil SARS nebo MERS, těžce onemocněl, takže se dalo sledovat šíření viru. Ne tak u COVID-19.
„Musíme proti viru získat cílenou, tzv. adaptivní imunitu. Epidemii pak zvládneme tehdy, když bude mít populace dostatečný počet lidí majících proti viru cílenou imunitu,“ tvrdí dvojice a dodává, že většina vědců se shoduje, že když dojde k imunizaci 60 % společnosti, dojde k oslabení viru a celkové ochraně společnosti. Což je podle zpovídaných odborníků navíc jediná cesta vpřed při absenci vakcíny. „Tato epidemie totiž vykazuje standardní rysy epidemie běžným virovým onemocněním a také standardně skončí,“ říkají.
Právě proto je podle nich nutné se s virem potkat a nikoliv se před ním schovávat. Protilátky prý mají dlouhodobě podružný význam, hlavní je vytvoření adaptivní buněčné imunity, zajištěné paměťovými T lymfocyty, které si virus zapamatují a při dalším kontaktu se pak vytvoří protilátky. Že si T lymfocyty tvoří receptory na COVID-19, prý dokázala australská laboratoř v únoru.
Fotogalerie: - Sochy, pomníky a hřbitovy východu
„Všechny dosavadní studie i klinická pozorování, například studie z minulého týdne z Německa, jež byla několikrát ověřována, svědčí pro to, že lidé, kteří infekci novým virem prodělali, přestávají být infekční stejným virem,“ uvedli s dovětkem, že dokud nebude mít dostatek zdravých lidí imunitu, budou rizikové skupiny ohroženy.
Pokud jde o případy, že dříve „vyléčený“ nakažený se opět ukázal jako pozitivní, nejde prý o reinfekci, ale o to, že se zpomalilo zabíjení viru ve fagocytech, které virus pohlcují pro ochranu těla. Jde prý o raritní situace, navíc možná vyvolané špatným testováním.
Jaké je nebezpečí? „Z epidemiologického pohledu je možné říci, že nezemřel ještě žádný zcela zdravý člověk. Na tom si trváme,“ tvrdí Kolář se Svobodou. Prý každá oběť měla například do té doby nediagnostikovanou poruchu imunity. Podle dat z Itálie 80 % zesnulých trpělo jednou nebo více chronickými chorobami, 50 % třemi a více, 10 % bylo starších 90 let. Pod 40 let zemřeli údajně dva lidé, oba s rakovinou či diabetem. A kompenzovaný diabetes prý podle posledních studií není rizikovým faktorem. Těžký, až smrtelný průběh prý hrozí těm, kdo mají potlačenou imunitu, např. pacientům s onkologickými onemocněními. Pokud zemře mladý člověk, je to podle dvojice právě kvůli skrytým vadám, které objeví buď patolog, nebo už vůbec nikdo, ale dělat z takovýchto případů závěry je nebezpečné.
Variace v průběhu nejsou jen otázkou koronaviru. U herpetických virů mají někteří nakažení jen opar, ale jiní mohou dostat herpetický zánět mozku. „Vždy jde o jedince s genetickými či získanými poruchami imunity,“ tvrdí zpovídaní experti. Také borelióza se liší v průběhu. „Je mnoho lidí, co ji přejde bez příznaků a bez léčby, protože ji imunitní systém zvládne. Jiní lidé mají bolesti hlavy, kloubů apod., jež se zlepší po antibioticích. Někteří ale ochrnou, protože jejich imunitní systém to nezvládne,“ vysvětlují Kolář se Svobodou.
Psali jsme:
Ale mediální vnímání je jiné. „Představte si, že Česká televize zavede kontinuální vysílání o komplikacích herpesu a borelióze a tyto případy tam bude prezentovat. Většina lidí už nikoho nepolíbí a nikdy nevyjde do přírody,“ přidala dvojice scénář. Čísla nemocných v médiích prý vyvolávají paniku a jsou zavádějící.
Také genetické rozdíly v evropské populaci údajně hrají roli. „Mapa výskytu například pěti variant chromozomu Y (mužský chromozom – pozn. red.) se kryje s mapou mortality v Evropě – na východ od Rýna je až desetkrát nižší počet těžkých průběhů zakončených smrtí. Zatím to nemůžeme potvrdit jednoznačně vzhledem k tomu, že virus je v naší republice krátce, ale působí to tak. Sekundární vliv může mít lepší očkování proti TBC.“
Karanténní opatření podle dvojice Kolář a Svoboda nesmí bránit imunizaci zdravé části populace. „Je to, jako bychom někoho od narození drželi ve sterilní bublině, takže by se k němu nedostala žádná infekce. Sice by žádnou nedostal, ale až by se jednoho dne dostal ven, mohl by umřít třeba na obyčejnou rýmu,“ ilustrují tito pánové situaci.
Skutečná smrtnost je podle nich „skoro jistě“ nižší než odhady užívané k ospravedlnění plošných opatření. Což se dá prý pochopit na začátku infekce, kdy nebyly informace. Ale nyní podle dvojice musí nastat posun a opatření musejí být selektivní, nikoliv plošná. Tedy chránit rizikové skupiny jako např. ty, kdo podstupují chemoterapii. Ale ti, kdo prodělali onkologické onemocnění, už prý tak ohroženi nejsou. Dále lidi, kteří mají imunitu potlačenou léky, nebo lidé s dekompenzovaným diabetem a vysokým tlakem.
Fotogalerie: - Poklepat, neshlukovat
Právě kvůli tomu dvojice kritizuje plánovanou chytrou karanténu. Ta má význam, když se jedná o eradikaci, tvrdí. Ale při imunizaci brání tomu, aby se imunizovali zdraví a mladí, a údajně nechrání cíleně zranitelné komunity jako domovy důchodců nebo nemocnice. Má prý smysl pro zlikvidování ohnisek nákazy v ohrožených komunitách a definování komunity kontaktů, které je třeba izolovat. K eradikaci podle expertů stejně nemůže dojít, pouze se vytvoří ostrůvky, ze kterých může opět dojít k infekci.
Co se týče rizikové skupiny, hovoří se až o 1,5 milionu obyvatel ČR, ale to je podle Koláře a Svobody přehnané, jedná se maximálně prý o 500 tisíc lidí, a to včetně důchodců v domovech. „Většina lidí z této rizikové skupiny si totiž má možnost tuto ochranu zajistit, a to i bez pomoci státu. Rizikoví jedinci mají svůj byt, jsou na chalupách, mají rozdělitelný prostor v domě atd.,“ tvrdí. Ale zvláštní služby prý musejí být poskytnuty například těm, kdo bydlí s rodiči, kteří spadají do rizikové skupiny (např. onkologičtí pacienti). Zde je podle dvojice možnost využití prázdných hotelů a lázní.
Problém také může být „cejch“ při chytré karanténě. „Představte si, že bydlíte na vesnici nebo v paneláku. Teď k vám přijede auto, vyjdou z něho zdravotníci v ochranném oblečení (tzv. skafandru) a budou vás odebírat a dezinfikovat byt. Při dnešním rozvinutém strachu je to stejné, jako byste před válkou dostal žlutou hvězdu na kabát,“ varuje dvojice. A také varuje, pokud by zvítězili zastánci eradikace viru. Důsledky onemocnění by prý pak byly mnohem horší než onemocnění samotné, a to nejen ekonomické. Důležité podle nich bude Německo, protože česká vláda nebude mít odvahu uvolnit restrikce bez podpory v zahraničí.
Na závěr došlo v rozhovoru na obezitu, která je také jedním z rizikových faktorů a podíl obézních stoupá. V EU prý přibývá 400 000 dětí s obezitou ročně a na světě je až 1,1 miliardy lidí s obezitou. Řešením by údajně mohlo být podporovat sport. A Kolář se Svobodou se také jasně vymezili před přílišným chráněním dětí před bakteriemi, chladem apod. To podle nich vede k oslabení celé generace.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
