„Rozhodnutí Nejvyššího soudu v kauze Jiřikovský ignoruje dřívější právně závazné nálezy, především usnesení 3 Tdo 992/2022 a IV. ÚS 368/23,“ uvedl Václav Peričevič ze Spolku Šalamoun. Podle něj soud v červenci 2023 umožnil, aby se Jiřikovský dostal zpět k zašifrovaným zařízením, přestože „odmítl spolupracovat a zatajoval přístupová data“. Podle Spolku tím Nejvyšší soud „otevřel zcela nový a právně neudržitelný prostor pro sofistikované legalizace výnosů z trestné činnosti“.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy přitom veřejně označil rozhodnutí za „správné“, aniž by vysvětlil, proč se soud odklonil od vlastních závěrů z roku 2022. „Představa, že se jedná o správné rozhodnutí bez jakéhokoliv vysvětlení odklonu od vlastní judikatury, je nejen právně neobhajitelná, ale i z hlediska důvěry veřejnosti v soudní moc hluboce destruktivní,“ říká Peričevič.

„Pokud má být právo spravedlivé, rovné a předvídatelné, nelze připustit, aby v obdobných případech rozhodovaly soudy jednou tak a podruhé opačně – bez jakéhokoliv vysvětlení,“ dodává Peričevič.

Spolek Šalamoun v této souvislosti zveřejnil příslušné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2023, které je dostupné na jejich webu.

Tomáš Jiřikovský byl pravomocně odsouzen v rámci rozsáhlé drogové kauzy. V průběhu řízení mu byly zabaveny zašifrované počítače a zařízení, která podle policie obsahovala kryptoměny pocházející z trestné činnosti. V roce 2022 Nejvyšší soud i Ústavní soud rozhodly, že nelze vracet obviněnému zařízení, pokud odmítne poskytnout přístup a zároveň tvrdí, že na nich nic není. V roce 2023 však Nejvyšší soud rozhodl opačně a zařízení mu vrátil.

Jiřikovský následně věnoval státu 1 miliardu korun – údajně v Bitcoinech, což vedlo k rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Spolek Šalamoun označuje tento „dar“ za důkaz, že digitální výnosy z trestné činnosti skutečně existovaly a nikdy neměly být vráceny.