Když mě pozvou, příjmu, řekl v televizi ekonom, který radil skoro všem

26.04.2013 19:54

Hostem pořadu Interview v čt24 byl dnes ekonom a člen vládního NERVu Pavel Kohout. S moderátorem Bohumilem Klepetkem hovořili o práci v NERV, o návrhu ústavy, který ekonom také sepsal, o volebním systému a také o spolupráci s řadou politiků, ať už z levé nebo pravé strany politického spektra.

Když mě pozvou, příjmu, řekl v televizi ekonom, který radil skoro všem
Foto: hns
Popisek: Pavel Kohout, ekonom

Moderátor v úvodu pořadu připomněl, že Pavel Kohout před dvěma roky ohlásil, že ukončí spolupráci s NERV a už nikdy nevezme neplacenou funkci. Ekonom k tomu řekl, že tehdy došlo k dokončení  jedné studie a on cítil, že je uzavřena určitá etapa. „Ale objevila se krize eura, což jsem vnímal jako zajímavou příležitost pro pokračování v práci," vysvětlil.

NERV má řadu subkomisí, například v současnosti je Pavel Kohout členem té, která se zabývá veřejnými zakázkami a bojem proti korupci. Jednou za měsíc se koná tzv. velký NERV s premiérem.

Jsme placeni dobrým pocitem

Práce v NERV má podle Kohouta smysl. Přestože se nedá říct, že by vždy doporučení byla přijata a realizována. „Těch doporučení, někdy i jen v diskusi, bylo tolik, že to nikdo nespočítá a nedohledá,“ říká ekonom. „Jsme placeni dobrým pocitem. Nedělám si legraci. Často je ten pocit zásadní,“ ujistil.

Pro koho Kohout pracuje

Moderátor Klepetko připomněl Kohoutovu spolupráci s Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) nebo Vlastimilem Tlustým (tehdy ODS) a nyní nově s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO 2011. Pavel Kohout byl konzultantem i prezidentského kandidáta Vladimíra Franze nebo Víta Bárty a Věcí veřejných.

„Já to vidím tak, pokud mě někdo požádá o konzultace nebo o prezentaci, tak není problém a já takové pozvání většinou přijmu,“ řekl Kohout v ČT.  Musel by to prý být opravdu extrémně špatný člověk nebo politik, aby ho odmítl. Podle Kohouta je pošetilé odmítat pozvání.

Sobotka, Tlustý a Bárta

Bohumil Klepetko se ptal na spolupráci s Bohumilem Sobotkou v době, kdy byl ministrem financí a na důvěru v jeho hospodářskou politiku. Kohout pak vyjádřil názor, “že o hospodářské politice hovoří čísla a na ty se může podívat každý sám.“

Konzultačně také spolupracoval s Vlastimilem Tlustým a jednalo se o daňové otázky, zejména o rovnou daň. Šlo o výpočty a dopady na daňové inkaso. “Výtka, že rovná daň snížila příjmy rozpočtu je neoprávněná. Ty výpočty tehdy byly správné,“ dodal Kohout. Pro Věci veřejné pak zase spolupracoval na  studii ohledně důchodové reformy.

Pozvání přijímám

Dnes bylo oznámeno, že Pavel Kohout vystoupí na ideové konferenci hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Podle ekonoma by se z toho neměly dělat ukvapené závěry.  “Je to můj čtenář. Pokud mě můj čtenář pozve na přednášku, tak přijmu. Jsem otevřený člověk,“ dodal.

Politická strana není zárukou ničeho

Pavel Kohout se v ČT nevyhnul ani otázkám na Ústavu, kterou sepsal. Navrhuje zrovnoprávnění Senátu a Poslanecké sněmovny. Je zastáncem většinového volebního systému, podle kterého by se podle něj mělo volit do obou komor. Ty by se pak skutečně vyvažovaly.  Poslanec nebo senátor by byl odpovědný především voliči nikoli straně. „Politická strana není zárukou ničeho. Podívejte se na programy a na to, co strany skutečně realizují. To je někdy až bizarní,“ míní ekonom.

Ve stranickém systému, tak jej známe z Česka, má podle Kohouta lobbista velmi snadnou práci. Stačí mu obejít klíčové osoby ve straně a ty pak zajistí, že spolustraníci budou správně hlasovat. V případě, kdy se každý poslanec nebo politik rozhoduje sám a je odpovědný voliči, by lobbista musel obcházet každého, a to by mu prý velmi znesnadnilo práci.

Na námitky moderátora, že by jím navrhované úpravy mohly vést například k prosazení diktatury, Pavel Kohout říká: „ Tak tomu není, diktatura nehrozí. To se naopak přihodilo v roce 1946 v Československu, když komunistická strana získala ve volbách většinu hlasů, nebo také v  Německu v roce 1933. Ostatní politické strany byly rozdrobené. Ale pokud zákonodárci jsou odpovědní sami za sebe je politická moc dostatečně rozprostřena,“ myslí si.

V závěru rozhovoru v ČT na otázku zda si myslí, že v ČR končí recese, Pavel Kohout řekl: „Já na ty prognózy moc nejsem, já se dívám vždy na konkrétní čísla. Uvidíme za půl roku nebo za rok,“ uzavřel.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.


 

reklama

autor: dkr

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

20:13 „Bitevní stodola.“ Smáli se, ale funguje to. Rusové vyzráli na ukrajinské drony

Válka na Ukrajině přinesla do moderního válčení použití dronů a dalších bezpilotních letounů, které …