Keller totiž poukazuje na studie, které Milan Knížák ve svých názorech ignoruje a místo nich přináší pouze své dojmy. Existují studie, které dokonce kvantifikují to, zda a nakolik přispívá boom vysokých škol ke snížení nezaměstnanosti mladých lidí, oponuje Keller Knížákovi, který takové úvahy považuje za nesmyslné.
A Keller dál pokračuje: „Milan Knížák běduje nad tím, že budeme mít příliš mnoho vysokoškoláků. To není nic objevného. Podobné nářky by nalezl v práci Roberta Michelse o politických stranách a moderní demokracii, která byla publikována před více než sto lety. Michels si tehdy dělal takové starosti, až se přiklonil k fašismu.“
Zná Milan Knížák vůbec reformu VŠ, uvažuje Keller
Milan Knížák se přitom vyjadřuje na podporu reformy vysokých škol a navrhuje udělat rázný pořádek s radami VŠ, zrušit senáty a ignorovat existenci Konference rektorů. Na stranu druhou Petr Nečas mnohokrát opakuje, že reformy nijak neomezí autonomii vysokých škol.
„Z toho ovšem logicky plyne, že buď Knížák navrhovanou reformu nezná, nebo že premiér o ní neříká pravdu,“ glosuje Keller. A rozebírá i poslední Knížákův argument, který se vyslovuje pro razantní zavedení školného.
Knížák opakuje vládou omílané tvrzení, že školné není žádným ohrožením sociálně slabých studentů. Jan Keller ale poukazuje na studie, které dokazují, že studenty z chudších rodin školné od studia odrazuje, i když mají šanci získat od bank půjčky.
Školné vyloučí chudší zájemce o studium
„Ignorování odborné literatury lze jen částečně nahradit zdravým rozumem,“ pošťuchuje Knížáka Keller a zpochybňuje i to, zda se vlastně Milan Knížák zdravým rozumem při svém vyjádření pro razantní zavedení školného řídil.
Pokud by se razantně zavedlo školné a zároveň stejně razantně snížil přístup ke vzdělání, jak chce Milan Knížák, není třeba podle Kellera pochybovat o tom, že studenti z chudších rodin by ve frontě na VŠ vzdělání stáli marně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pal
