Kolem kauzy Forejt Česká televize opět předvedla, co je zač. Petr Žantovský ohromeně zíral na obrazovku. Ale v Německu je to prý s televizemi ještě mnohem horší

10.12.2016 8:22

TÝDEN V MÉDIÍCH Ničím nepodložil své plácání ke kauze Jindřicha Forejta redaktor Bakalových Hospodářských novin, jejichž zástupci jsou pro Českou televizi navzdory své politické exponovanosti etalonem serióznosti a nezávislosti. Petr Žantovský se ve svém pravidelném přehledu věnuje poklesu důvěry ve standardní média. Publikum nepotřebuje předžvýkané pravdy, upravené, dezinformační a zmanipulované zprávy, ale potřebuje znát pravdu. I na příkladu hradního exšéfa protokolu Jindřicha Forejta ukazuje, že ve skutečnosti některá média šíří drby, nepravdy nebo polopravdy.

Kolem kauzy Forejt Česká televize opět předvedla, co je zač. Petr Žantovský ohromeně zíral na obrazovku. Ale v Německu je to prý s televizemi ještě mnohem horší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský
reklama

Důvěra ve standardní média se dnes bude týkat všech témat, v nichž se Petr Žantovský ohlíží za zajímavostmi, které v uplynulém týdnu zachytil ve sdělovacích prostředcích. „Začnu kauzou pana Forejta, na níž není nejdůležitější to, že k ní došlo, možná dokonce ani ne to, kdy k ní došlo, protože je zcela zjevné, že má souvislost s novými volbami a že kolem prezidenta Zemana se dějí různé tance a různé zákulisní rejdy. Ale nejsem konspirační teoretik ani praktik, tak to nebudu hodnotit. Mě na tom všem nejvíc zaráží způsob, jakým to vzniklo. Z těch záběrů, které poskytl Hlídací pes, je zjevné, že kompromitující video vytvořil nepochybně někdo z intimně blízkého okolí pana Forejta. To, že se takové chucpe záběry stanou startovacím výstřelem k rozpoutání takové kauzy, je skutečně velmi odporné,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Vůbec přitom nehodnotí dlouholetého ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky, jeho činnost, vztah k Miloši Zemanovi nebo k jeho předchůdci Václavu Klausovi. „O tom buď nic nevím, nebo mi to je lhostejné. Každý je nahraditelný a pan Forejt je člověk, který zajisté nepadl každému do oka, mohl mnoha lidem šlápnout na kuří oko, mohl leckomu svou arogancí i vadit a být nepříjemný. To se vůbec nedivím, protože jsem z něj někdy měl takové ne úplně příjemné pocity, ale každopádně svoji práci profesionálně zvládal. Teď se bavím čistě o té protokolární pozici na Hradě. Zaráží mě na tom všem nejvíc ta role médií, že nějaký bulvární web – a Hlídací pes je bulvár, tím, co udělal, se jasně dostal do kategorie toho nejubožejšího bulváru, který existuje – koupí od někoho, kdo se zřetelně pohybuje na hranici etiky, možná dokonce i zákona, a zaplatí mu za takové kompromitující videozáběry. To je skutečný hnus a chucpe,“ tvrdí mediální odborník.

Říká se to po Praze – plácání v ČT, za které musíme platit

„Postavit na tom ‚žurnalistiku‘ může asi opravdu jen Hlídací pes a podobné bulvární médium. Moc se těším, až nás bude zase Hlídací pes poučovat o tom, co je a co není seriózní žurnalistika. Tak tohle opravdu seriózní žurnalistika není,“ poznamenává Petr Žantovský a obrací pozornost ke středečním Událostem, komentářům, které se této kauze věnovaly. „Hostem tam byl pan Honzejk z Hospodářských novin. Proč se k této věci vyjadřuje jenom někdo z Hospodářských novin, a ne někdo z Práva, z MF Dnes nebo jiného média? Jsme zase u těch statistik. Před časem jsem jmenoval pana Šídla, který za Hospodářské noviny chodil do České televize nejčastěji. I nadále tam vidím plejádu redaktorů Hospodářských novin, které jsou ve vlastnictví pana Bakaly. Pan Bakala je obchodní partner pana Schwarzenberga, což je donátor strany TOP 09, čili je to jednoznačně politicky exponované médium. A jeho lidé nás mají z obrazovky veřejnoprávní televize poučovat a být etalonem serióznosti a nezávislosti,“ poukazuje mediální analytik na zpochybnění toho, co takoví hosté v ČT říkají.

Udivilo ho, že Petr Honzejk explicitně řekl, když rozebíral údajné pozadí Forejtovy kauzy, že „pan Forejt překážel Mynářovi a Nejedlému“, čímž mínil dva prezidentovy spolupracovníky. „Když se ho moderátor zeptal, čím by to doložil, tak pravil: ‚Ono se to říká po Praze.‘ To je věta vět. Když se něco říká po Praze a pan Honzejk nebo jiný pán z Hospodářských novin to zopakují, tak je to pro Českou televizi automaticky pravda. Pak už to totiž moderátor znovu nezpochybnil, už o tom dál nebyla řeč. Prostě bylo konstatováno, že pan Forejt překážel Mynářovi a Nejedlému. Proč jim překážel, v čem jim překážel, v jakých záměrech, v jakých byznysech, co se vlastně na tom Hradě děje? Ví to pan Honzejk, nebo jen tak plácá? Já mám pocit, že jen tak plácá. Dokud to nedoloží, tak můžu mít pocit, že jen tak plácá. Proč by tedy měl tyhle věci plácat z obrazovky České televize, kterou si platím?“ ptá se Petr Žantovský.

Mainstream šíří drby a polopravdy, publikum utíká k alternativním zdrojům

Proto se mainstreamová média tohoto typu nemohou divit, že se velmi významně snižuje jejich důvěryhodnost. „A že publikum utíká k webovým a jiným alternativním informačním zdrojům, protože mainstream šíří drby, nepravdy, polopravdy. ‚Ono se to říká po Praze.‘ To je informační zdroj? To bych dal jako velice vážné varování v souvislosti s děním kolem pana Forejta, protože je zjevné, že v této zemi lze velice snadno odstřelit kohokoli. Zejména toho, kdo je neopatrný jako pan Forejt a nechá se natočit v takových choulostivých situacích. To je chyba pana Forejta a bylo velmi nerozumné připustit, aby takové video v jeho blízkosti vznikalo. Jedna věc je, jak snadno lze někoho zničit. A druhá, jak málo se mainstreamová média zatěžují tím, aby dokazovala svá tvrzení a své aktivity. Vždyť pan Honzejk de facto tím, že ‚se to říká po Praze‘, jako by ospravedlnil pana Břešťana, který od bůhvíkoho koupil tohle velmi bulvární video. Mně je z toho celého špatně a je mi líto, jak daleko jsme se dostali pětadvacet let po převratu,“ přiznává mediální odborník.

Pro další téma našel inspiraci ve středečním Horizontu ČT24, kde se mluvilo o vraždě studentky, které se měl v polovině října ve Freiburgu dopustit sedmnáctiletý Afghánec, ale německá veřejnoprávní televize ARD o tom neinformovala. „Byla kolem toho debata, které jsem upřímně řečeno moc nerozuměl. Hostem byl brněnský sociolog médií Jaromír Volek a byl dotazován, jestli je správné, že se ukazuje v médiích, že migrant v Německu zavraždil nějakou ženu. To je tedy otázka za všechny drobné. Pan Volek kolem toho kroužil, protože to je otázka, na kterou se nedá odpovědět, je naprosto absurdně položena. ARD se bránila kritice tím, že přece je vražda jako vražda a že neinformují o každé. No to je pravda, ale zapomněla na jednu docela důležitou věc, a tou je jakási vyšší citlivost publika vůči tématu ilegální migrace,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Migranti porušují zákony, ale kancléřka je dopředu omilostnila

Podtrhává slovo ilegální, a to prý šestkrát a tučně, protože, a to je velmi zásadní, v Německu drtivý problém není v tom, že tam přicházejí nějací lidé ze třetího světa. „Ti tam přicházeli už dávno, v sedmdesátých letech to sice nebylo ze třetího světa, ale byli to Chorvati, kteří přicházeli za prací, protože byli levnější pracovní silou než Němci a pro obě strany to bylo výhodné. Od půlky šedesátých let na základě mezistátní dohody mezi Německem a Tureckem přicházeli do Německa za prací Turci. Mnozí z nich tam zůstali, mnozí z nich tam vytvořili velice silnou tureckou menšinu. Nikomu to nepřišlo divné, nikdo neprotestoval, nikdo nekřičel, jak je to možné, že zde máme Turky. Nikdo neříkal, že se tu Turci dopouštějí nějakých zločinů. Také se jistě dopouštěli, každá entita, každá skupina lidí se dopouští nějakých zločinů, Češi také, Němci také,“ upozorňuje mediální analytik.

Takto rasově to podle něj postavila až teď kancléřka Angela Merkelová, protože udělala jednu podstatnou změnu. „Omilostnila dopředu bianco šekem, dalo by se říci věčnou abolicí, prostě odpustila nelegálním migrantům zločin ilegality. Všichni přicházejí do Německa nelegálně, porušují německý zákon, ale nic se jim nestane, naopak dostávají sociální dávky, jsou činěny pokusy o jejich začleňování do společnosti a tak dále. A hlavně se o nich diskutuje, jako že to je problém Německa, jehož řešení Němci považují za svoji humanitární povinnost. To je přece nesmysl. Ta zvýšená citlivost, o níž jsem mluvil, vůči tomu tématu, to se vracím k vraždě mladé ženy migrantem v Německu, je přece dána tím, že každý normální Němec se musí apriorně strašně naštvat a říkat si, když mohou migranti beztrestně porušovat zákon, tak proč ne my,“ vysvětluje Petr Žantovský tu zvýšenou citlivost.

Není důvod čekat, že by se mainstreamová média začala chovat lépe

Na této nerovnosti před zákonem je něco špatně a je evidentní, kdo je vinen tím, že lidé jsou tolik proti migrantům. „Ne Alternativa pro Německo, ne jiný odpůrce migrace, ale Merkelová, protože to způsobila tím, že dala migrantům jiná práva než Němcům. Teď sice bere kancléřka zpátečku, protože chce být znovu zvolena. Ale kdo je rozumný, tak jí to nemůže věřit, protože ví, že ona mluví vždy účelově jenom podle toho, co v danou chvíli potřebuje. A právě ona způsobila, že v Německu znovu kvete rasismus. Způsobila to tím, že umožnila privilegovanost téhle skupiny.

Zpátky k médiím. Jestliže německá veřejnoprávní televize ARD má problémy s tím zobrazovat, že nějaký migrant zavraždil Němku, stejně jako ZDF měla na Nový rok problém s tím zobrazit běsnění opilých migrantů a pronásledování tamních žen v Kolíně nad Rýnem, tak to samozřejmě opět shazuje důvěryhodnost mainstreamových médií u občanů a publika,“ míní mediální odborník.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Tím se vrací k tomu, co se probíralo ve zmíněném středečním Horizontu ČT24. „Moderátorka se ptala pana doktora Volka, zda si tedy myslí, že mainstreamová média přicházejí o důvěryhodnost. Pan Volek, protože není hloupý a ví, že se nemůže lhát úplně natvrdo, tak řekl: ‚No samozřejmě, že o tu důvěryhodnost přicházejí.‘ Tahle pravdomluvnost možná mohla mnohé překvapit, ale pak ještě dodal, že mainstreamová média musí najít nové paradigma svého fungování. No a já se tedy tážu, proč by to publikum mělo těm mainstreamovým médiím dávat ještě jednu šanci. Proč by mělo čekat na nějaké hledání nového paradigmatu mainstreamových médií? Proč by si mělo myslet, že se mainstreamová média budou v novém paradigmatu chovat lépe, a čím podle nich by ta mainstreamová média mohla v tom novém paradigmatu nahradit, doplňovat nebo nějak zásadním způsobem rozšiřovat informační spektrum, které poskytují dnes alternativní weby a média vůbec?“ diví se Petr Žantovský.

Tradiční média pravdou nad konkurenty nezvítězí, protože ji neříkají

Myslí si, že jde o marnou snahu tradičních mediologů odkazováním na možnou změnu dosavadního modelu mainstreamová média zachránit. „Jeden z nich, Denis McQuail, napsal nedávno knihu Žurnalistika a společnost, doporučuji k přečtení. McQuail je klasik mediální teorie a je to možná první a na dlouhou dobu poslední seriózní kniha, která se zabývá proměnou právě toho paradigmatu, o kterém mluvil pan Volek. Předpokládám, že to má právě z McQuaila, že se ta mainstreamová média mají nějak přizpůsobit té nové situaci na mapě médií. Ale stejně jako McQuail je velkým přívržencem a fanouškem těch tradičních médií, z nichž vyrostl. Samozřejmě ti Jirákové a Volkové a všichni ti tradiční mediologové se drží stejné lopaty a říkají totéž, opakují stejné mantry, ale nedokážou si vůbec připustit, že to publikum je už dál než oni,“ podotýká mediální analytik.

A má pro to následující vysvětlení. „To publikum už nepotřebuje předžvýkané pravdy, publikum nepotřebuje upravené, dezinformační, zmanipulované zprávy – publikum potřebuje znát pravdu. A bude se jí chtít dopátrat. A ve chvíli, kdy mu to technologie umožňují a technologie jsou dnes už daleko před televizí, před tím posledním tradičním médiem, technologicky nejvyšším, tak co těm mainstreamovým médiím zbývá? Pravdu prošvihli, pravdu neříkají, takže pravdou nezvítězí. Tak čím teď můžou zvítězit? Technologicky nezvítězí, protože digitální média umějí všechno co oni a ještě něco víc. Tak na co teď chtějí vsadit? Teď už mohou vsadit na jedinou věc, a to je cenzura. No a k té to samozřejmě spěje, o tom jsme si povídali minule. Ovšem to už zase nejsme v demokracii, ale v nějaké formě totality,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Soukromá německá televize stopla anketu, když diváci věřili Putinovi

Hned ale dodává, že cenzura se netýká pouze veřejnoprávních médií, nebo jen mainstreamu tohoto typu. „Na Czech News TV jsem zaznamenal zprávu, která mě opravdu rozesmála. Německá soukromá televize n-tv, která patří RTL Group, vyhlásila telefonickou anketu u svých diváků, kdo z nich důvěřuje ruskému prezidentu Putinovi, nebo nedůvěřuje. A protože během několika minut ta míra důvěry stoupla téměř k osmdesáti procentům, tak anketu radši zastavili, poněvadž se asi báli, kam až to může dojít. Takže cenzura funguje nejenom ve veřejnoprávních médiích a nejenom v českých. Je to velmi špatné pro mainstream, protože čím víc bude dělat tyhle hlouposti, tím hůř na tom bude se svojí důvěryhodností,“ očekává mediální odborník.

Na závěr si nechal debatu ve čtvrtečních Událostech, komentářích o elektronické evidenci tržeb, k níž měl moderátor David Borek pozvané senátora Iva Valentu jako odpůrce EET a senátora Jiřího Hlavatého zvoleného za hnutí ANO jako jejího zastánce. „Jak probíhala ta debata, bylo celkem předvídatelné, ale úžasná byla otázka pana Borka ve chvíli, když pan Valenta argumentoval tím, že vlastně přes to EET dojde k rozpadu infrastruktury těch drobných pohostinských zařízení a toho drobného živnostnictví, s nimiž je spojena sociální soudržnost, že se ztratí všechny ty tradice. No a moderátor Borek na to reagoval otázkou, jestli by tedy nebylo lepší zachovat místní hospodu než trvat fanaticky na výběru daně,“ připomíná Petr Žantovský.

Pro zachování místní hospody nebudeme fanaticky trvat na výběru daně

„Bez ohledu na to, co si myslím o EET, a tam je můj názor možná blíže panu Valentovi než panu Hlavatému, ale to je vedlejší, co si myslím já. Jednou je to zákon, a ten buď změníme prostřednictvím legislativního procesu, nebo ho dodržujeme. Ale aby v duchu názoru pana moderátora prostě nějaká místní hospoda byla důvodem k tomu, že nebudeme trvat ‚fanaticky´ na výběru daně, nebudeme trvat na dodržování zákona jenom proto, že se nám to nelíbí, že máme jiný názor? No to si myslím, že je zcela nepřijatelné. Já bych o tom snad ani nemluvil, protože o tenhle problém zakopáváme dnes a denně. To je totiž hlavní potíž celého polistopadového vývoje, že v téhle zemi přijmeme zákon a pět vteřin předtím, než je odhlasován, se začíná porušovat,“ kritizuje mediální analytik.

Navíc ho často začínají porušovat a zpochybňovat ti, kteří s ním přišli. „Princip je v tom, že ctím zákon, ale když s ním nesouhlasím, tak proti němu protestuju a snažím se ho změnit, nebo ho dodržuji, když nemám tu energii, sílu a politickou vůli, abych ho změnil. Ale není možné ctít a dodržovat jenom ten zákon, který se mi líbí. Mně se pak přestane líbit jezdit v autě vpravo, tak budu jezdit vlevo. No jak dopadnu? Asi dost blbě, protože první náklaďák mě smete a bude to moje chyba. Ale proč tahle jednoduchá logika, která platí na silnici, neplatí v běžném životě? Jak je možné, že moderátor České televize se zeptá senátora ve vysílání, jestli by nebylo lepší čas od času ten zákon nedodržovat? Tak to je věc, která mě naprosto děsí,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vrbětice: Továrna pro výrobu raket USA, šlo o ni. BIS tutlá pravdu. Načasování. Nová fakta

11:54 Vrbětice: Továrna pro výrobu raket USA, šlo o ni. BIS tutlá pravdu. Načasování. Nová fakta

Ve Vrběticích spáchali útok agenti GRU. Nešlo však o sklad společnosti IMEX Group, ale o továrnu na …