Kolik stojí deportace uprchlíka z Česka? Nejen to prozrazuje mluvčí cizinecké policie

01.08.2015 13:54

Mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová prozradila, že nepokoje v zařízení u Bělé pod Bezdězem nejsou ničím novým. Uprchlíci jsou ochotni udělat v podstatě cokoli, aby se nemuseli vracet do své rodné země. Mnozí si neváhají sáhnout dokonce na život. Prozradila také, co se děje s lidmi, kteří o sobě tvrdí, že nemají doklady, a odmítají prozradit, odkud jsou.

Kolik stojí deportace uprchlíka z Česka? Nejen to prozrazuje mluvčí cizinecké policie
Foto: Archiv TZ
Popisek: Europoslanec Tomáš Zdechovský navštívil uprchlický tábor na Sicílii

„Nestává se, že by cizinci běžně vytrhávali branky a snažili se překonat vnější oplocení jako ve čtvrtek a v pátek. Běžné je, že drží hladovky, sebepoškozují se, své vlastní děti berou jako rukojmí a pokoušejí se o demonstrativní sebevraždy. Zkrátka se snaží jakýmkoliv způsobem zmařit svou deportaci. Řezání se, ubližování si, to někdy opravdu dosáhlo takové intenzity, že nebýt úspěšných oživovacích pokusů, ten člověk zemřel. Naštěstí k úmrtí nikdy nakonec nedošlo a naši policisté byli několikrát oceněni za záchranu života,“ prozrazuje mluvčí v rozhovoru pro server iDnes.cz.

Nejčastěji v zařízení pobývají Syřané, Pákistánci a Íráčané

Do Bělé bývají umísťováni právě cizinci, kteří jsou určeni k deportaci. Teď jich tam je téměř 400, což je více než obvykle. Kvůli tomu se také protahuje deportační řízení. Běžně bývala celá procedura vyřízena do 48 hodin, teď zabírá až týden. Cizinci často zatajují, odkud jsou, ale podle Rendlové se až v polovině případů podaří u lidí najít nějaké jejich pravé doklady, takže úřady zjistí, s kým mají tu čest. Když to nezjistí, odeberou osobě otisky a porovnají je s evropskou databází. Zjistí tak, zda běženec v minulosti nežádal o azyl v jné zemi EU. Pokud tomu tak není, české úřady vstupují do jednání se státem, u něhož považují za nejpravděpodobnější, že z něj zadržený běženec pochází.  

Nejčastěji v zařízení pobývají Syřané, Pákistánci a Íráčané, jde o muže středních let, rodin s dětmi je minimum, i když i ty se vyskytují. Proces vyhoštění může trvat až 180 dní, v krajním případě dokonce 540 dní. Do domovského státu se vyhoštěná osoba dostane na české náklady. O jaké částky jde, záleží na tom, jak daleko je vracíme, na Ukrajinu je to levnější než letecky do Bangladéše. „Kdybychom to chtěli vyčíslit, je to u jednoho cizince v jednotkách tisíc až po částky, které přesahují sto tisíc korun,“  uvedla Rendlová.

Pokud se zjistí, že uprchlíci pocházejí ze země, v níž zuří válečný konflikt, procedura vyhoštění proběhne pouze ve formální rovině a lidé mohou v klidu cestovat po celé EU. K reálnému vyhoštění smí dojít až v okamžiku, kdy válka v jejich zemi skončí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

21:50 Tomu věří neúspěšní. Plukovník rozebral dezinfo. A na koho cílí

Plukovník Ivo Zelinka byl hostem podcastu Čestmíra Strakatého. A řeč byla o ruské válečné propagandě…