Tradiční strany podle Sokola zcela vyhořely. ČSSD nezískala vůbec žádný bonus opozice, vlastně získala ještě méně hlasů než minule. Lidovci se sice dokázali do sněmovny vrátit, ale ochotou upéct koalici s ČSSD hned připomněli svou pověst strany, která musí být za všech okolností u toho. Komunisté se už těšili na podíl na moci, ale díky pádu ČSSD se levicové většiny opět nedočkali. O sněmovní pravici ODS a TOP 09 s nejhoršími výsledky historie netřeba hovořit.
Velký úspěch naopak zaznamenaly nové strany, díky kterým podle Sokola ČR definitivně ztratila pověst poslední postkomunistické země bez úspěšných podnikatelských subjektů. Příběh Věcí veřejných se podařilo v následujících volbách nejen zopakovat, ale dokonce mohutně rozšířit.
Do sněmovny prošlo sedm kandidujících subjektů, a to ještě některé z nich sdružovaly kandidáty z více stran. S TOP 09 se svezli (byť letos v omezenějším počtu) Gazdíkovi Starostové, Andrej Babiš zase z ústecké kandidátky přivedl Severočechy.cz a jednu poslankyni z obdobného sdružení ve východních Čechách. Okamurův Úsvit pak umožnil opětovný vstup do sněmovny čtyřem „véčkařům“. Celkem lze tedy ve sněmovně napočítat 12 stran.
Volby prý potvrdily rozdělení země na tradičně pravicové a levicové okresy, do toho se však zamíchal úspěch hnutí ANO. To nechtěně potvrdilo svá tvrzení, že nepatří ani k pravici, ani k levici. Bodovalo totiž v pravicových i levicových okresech. Například v tradičně levicovém Jeseníku i pravicových venkovských okresech Prahy. Nevyhraněnost strany ukázala i sestava kandidátů, od pravicového manažera Ivana Pilného, po bývalého sociálního demokrata Jaroslava Faltýnka.
Zato hnutí Úsvit Tomio Okamury uspělo výrazně v několika okresech. Jednak v Ústeckém kraji, zejména v okresech s vyhrocenějšími sociálními problémy. A kromě toho na Zlínsku, senátorské bázi předsedy Okamury.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
