„Možná ano, možná ne. Jisté je jenom to, že když notářsky ověřené podpisy neobdrží, bude Miroslavu Němcovou ignorovat.“ Ve svém komentáři pro ČRo Hoffman říká, že „zatímco se na Zemana snáší kritika, že si nepatřičně uzurpuje moc, která mu nepřísluší, prezidentův vliv roste v nepřímé úměře k tomu, jak upadá vliv Parlamentu a politických stran. Prezident si zkrátka dovoluje pouze to, co mu politické strany zastoupené v Parlamentu dovolí“.
Podle Hoffmana nechuť většiny poslanců rozpustit sněmovnu nemusela plynout z obavy o osud parlamentní demokracie. „Pravděpodobnější je, že kapři pouze hledali alibi, proč si nevypustit rybník, a teď jsou zaskočeni, když si to jejich alibi chce prezident ověřit. Podstoupit tu ponižující notářskou proceduru brání poslancům jejich majestát, pocit vlastní důležitosti, odmítnou-li ale, hodně lidí to pochopí jako přiznání, že už většinu nemají a kdo ví, zda ji vůbec měli,“ usuzuje komentátor.
To, co nyní sledujeme jako potíž zákonodárců se svévolným prezidentem, má prý více rovin, než je ta, ve které se řeší Miloš Zeman. „Zabývat se Zemanem je skoro ztráta času. Počíná si přesně tak, jak to sliboval v kampani, kterou právě kvůli tomu, co sliboval a co teď dělá, vyhrál,“ uzavírá Hoffman.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
