„Po převratu na ministerstvo zahraničních věcí nastoupily velmi rychle skupiny disidentů, které provedly nekompromisně čistky v diplomatickém sboru,“ popisuje. Následně se prý mezi těmito skupinami rozpoutal souboj o podobu zahraniční politiky, který trval i po rozdělení Československa. „V diplomatické službě prosadili i někteří amatéři, jejichž cílem bylo poškozovat vztahy se zeměmi s levicovou orientací. Jmenujme pana Dobrovského v Moskvě,“ doplňuje.

Důsledkem této změny orientace byla likvidace obchodních úseků Ministerstva zahraničních věcí. To vedlo ke ztrátě řady významných bodů, které mohly obhajovat naše ekonomické zájmy. Negativní důsledky se okamžitě dostavily.

Kromě toho demonopolizace zahraničního obchodu a kupónová privatizace destabilizovaly průmysl. Rovněž byla zlikvidována konkurenceschopná zemědělská družstva. Důvody podle něj byly ideologické. „Cílem bylo zlikvidovat tuto úspěšnou formu podnikání, při níž nedochází k vykořisťování,“ říká Kohlíček.