„Po převratu na ministerstvo zahraničních věcí nastoupily velmi rychle skupiny disidentů, které provedly nekompromisně čistky v diplomatickém sboru,“ popisuje. Následně se prý mezi těmito skupinami rozpoutal souboj o podobu zahraniční politiky, který trval i po rozdělení Československa. „V diplomatické službě prosadili i někteří amatéři, jejichž cílem bylo poškozovat vztahy se zeměmi s levicovou orientací. Jmenujme pana Dobrovského v Moskvě,“ doplňuje.
Důsledkem této změny orientace byla likvidace obchodních úseků Ministerstva zahraničních věcí. To vedlo ke ztrátě řady významných bodů, které mohly obhajovat naše ekonomické zájmy. Negativní důsledky se okamžitě dostavily.
Kromě toho demonopolizace zahraničního obchodu a kupónová privatizace destabilizovaly průmysl. Rovněž byla zlikvidována konkurenceschopná zemědělská družstva. Důvody podle něj byly ideologické. „Cílem bylo zlikvidovat tuto úspěšnou formu podnikání, při níž nedochází k vykořisťování,“ říká Kohlíček.
Vyjádřil se například i k našemu vztahu s Německem. „V zahraniční politice první poloviny 90. let se prosazoval tvrdý tlak na mnohdy zcela nelogické vstřícné kroky vůči tomuto našemu západnímu sousedu,“ myslí si europoslanec. Ve spojení se zrušením RVHP, na kterém se výrazně podílel dnešní prezidentský kandidát Vladimír Dlouhý, to vedlo ke zhoršení naší pozice v tomto vztahu.
„Po úspěšném »zhasnutí«, aby bylo možno rozkrást podstatnou část našich podniků a bank, nastala na ministerstvu určitá konsolidace ve stínu nových velkých přátel. Tedy USA a SRN,“ dodává ke vztahům v zahraniční politice.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav
