Končí politicky výbušný rok: Nejvíc ho odnesl expremiér Nečas

28.12.2013 17:27

Politickou situaci v ČR letos poznamenal především pád vlády Petra Nečase (ODS) v důsledku kauzy kolem jeho bývalé spolupracovnice a nyní manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové) a několika exposlanců ODS. Politickou vládu nahradil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka, jehož jmenování navzdory politikům prosadil prezident Miloš Zeman. Rusnokovi ministři sice nezískali důvěru sněmovny, ale v demisi vládnou dosud. Po předčasných sněmovních volbách na konci října se rodí trojkoaliční kabinet ČSSD, ANO a KDU-ČSL.

Končí politicky výbušný rok: Nejvíc ho odnesl expremiér Nečas
Foto: Hans Štembera
Popisek: Expremiér Petr Nečas

Koalicí ODS, TOP 09 a LIDEM už delší dobu zmítaly spory. Roztržku hned na začátku roku vyvolala prezidentská amnestie, kterou Nečas podepsal, ale někteří členové vlády byli jejím rozsahem překvapeni. Strany se přely také kvůli neobsazenému postu ministra obrany či kvůli přístupu ke zrušení sKaret a přijetí fiskálního paktu.

Prezidentův kabinet příliš nezabodoval

Jmenování Rusnoka a vlády bez jakékoliv politické podpory zdůvodňoval Zeman mimo jiné tím, že většina veřejnosti si prý nepřála pokračování Nečasovy vlády ani jiné vlády na půdorysu tehdejší koalice. Podle prezidenta Nečasův kabinet neměl důvěru lidí. Rusnokův úřednický kabinet ale za necelých šest měsíců svého působení důvěru lidí ve vládu nijak výrazně nezvýšil. Zatímco Nečasově koaliční vládě při jejím pádu v červnu letošního roku důvěřovalo 18 procent lidí, Rusnokova vláda má podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jen o šest procentních bodů vyšší důvěru obyvatel ČR.

Výměna vlád, rozpuštění sněmovny a předčasné volby na čas zpomalily legislativní proces v ČR. Mnohé návrhy zákonů připravené Nečasovou vládou spadly pod stůl právě kvůli rozpuštění sněmovny, které poslanci odhlasovali v srpnu poté, co se při hlasování o důvěře Rusnokova kabinetu rozpadla dosavadní koaliční většina. Možnosti rozpustit dolní komoru a tím otevřít cestu k předčasným volbám využili poslanci poprvé v historii.

Těsně před rozpuštěním dolní komory stihla koalice ještě prosadit omezení podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů uvedených do provozu od 1. ledna příštího roku.

Nový občanský zákoník

Nečasova vláda letos prosadila nový zákon o povinném značení lihu, který měl v reakci na loňskou metanolovou aféru pomoci potírat nelegální alkohol. Podařilo se dotáhnout dohodu o finančním vyrovnání s církvemi, takzvané církevní restituce, které by ale nová vznikající vláda chtěla změnit. Kabinet rovněž začal připravovat ukončení vlastního kontroverzního projektu sKaret. Senátní návrh na zrušení projektu v září podepsal prezident. Ačkoliv úřednický kabinet nesouhlasil s novým občanským zákoníkem, který Nečasova vláda připravila a který začne platit od ledna 2014, neblokoval schvalování doprovodné legislativy.

Některé návrhy zákonů z dílny Nečasových ministrů Rusnokova vláda poslala opět do projednávání v Parlamentu. Znovu se do schvalovacího procesu dostal například návrh na omezení typů věznic ze čtyř na dva, novela autorského zákona prodlužující dobu ochrany práv ke zvukovým nahrávkám, či novela zákona o potravinách, která má zvýšit pokuty za klamání spotřebitelů.

Ministr obrany Vlastimil Picek, který jako jediný ministr Nečasova kabinetu pokračoval i v Rusnokově vládě, dotáhl jednání o prodloužení pronájmu stíhaček Gripen o 14 let. Připravenou dohodu by měla podepsat nová vláda, která vzniká po říjnových volbách.

Nezávislost žalobců

Kvůli předčasnému pádu nestihl Nečasův kabinet dotáhnout některé své zásadní legislativní návrhy. Nová ministryně spravedlnosti Marie Benešová například stáhla z projednávání nový zákon o státním zastupitelství, který Nečasova vláda připravila a který měl posílit nezávislost žalobců, zrušit obě vrchní státní zastupitelství či zavést specializovaný protikorupční úřad. Zdůvodnila to tím, že s podobou návrhu není spokojena a chce jej přepracovat.

Po úsporných opatřeních, které prosazovala Nečasova vláda, úřednický kabinet zvýšil výdaje mimo jiné v sociální a zdravotní oblasti. Ministrům se podařilo navýšit minimální mzdu o 500 korun na 8500 korun a zvýšit platby do zdravotnictví za státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun za rok.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

14:05 „EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

„Migrační solidarita je falešná a ďábelská hodnota,“ vzkázal právník Robert Kotzian ministru vnitra …