Vláda premiéra Andreje Babiše v lednu oznámila, že počítá se zrušením koncesionářských poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo) a jejich nahrazením financováním ze státního rozpočtu. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) po jednání koaliční rady ANO, SPD a Motoristů sobě uvedl, že je to rozhodnutí v souladu s programovým prohlášením vlády. Dodal, že práce na legislativním opatření již probíhají, přičemž vláda počítá s jejich realizací od roku 2027.

Tento krok vyvolal kritiku ze strany opozice a některých odborníků, kteří poukazují na možné ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií, pokud budou financována přímo státem. Mezinárodní tiskové organizace včetně Reportérů bez hranic a Mezinárodního tiskového institutu vyzvaly vládu, aby při reformách zachovala nezávislost ČT a ČRo a umožnila jim šířit nezávislé zpravodajství založené na faktech.

Část veřejnosti a odborníků ale s návrhem vlády souhlasí. Podle řady občanů by financování médií mělo být přehodnoceno a mělo by lépe reflektovat moderní mediální prostředí a chování uživatelů, kteří konzumují obsah přes internetové platformy a méně skrze tradiční televizní a rozhlasové přijímače.

Debata o koncesionářských poplatcích je součástí širší diskuse v české společnosti o roli a důvěryhodnosti veřejnoprávních médií. Podle některých průzkumů veřejnost v Česku dlouhodobě vyjadřuje relativně nízkou důvěru tradičním médiím – někteří občané je vnímají jako zaujaté nebo nadměrně politicky orientované, jak se ukázalo třeba v případě pořadu Otázky Václava Moravce, jehož autoři přiznali, že cíleně nezvali některé představitele politické reprezentace, zejména z SPD.