Na čtvrtek 31. 5. 2018 byla na žádost 55 poslanců Demokratického bloku (DEBL) a Pirátů svolána mimořádná schůze Sněmovny. Podle žádosti o její svolání mělo být tématem jednání usnesení k problematice výroby novičoku v ČR. K podání žádosti o svolání mimořádné schůze má dost hlasů i sám Demokratický blok, který je složen z poslaneckých klubů ODS s 25 členy, lidovců s deseti členy, TOP 09 se sedmi členy a STAN se šesti členy. Celkem má tedy DEBL 48 poslanců. Předseda Sněmovny je podle § 51 odst. 4 zákona 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny povinen mimořádnou schůzi svolat, jestliže jej o to požádá nejméně 1/5 všech poslanců. Což je 40.
K žádosti o svolání mimořádné schůze k novičoku připojila své podpisy i část poslanců za Piráty. Jejich poslanecký klub má celkem 22 členů. DEBL a Piráti tedy dohromady disponují 70 poslanci. Kdyby ve čtvrtek dopoledne všichni přišli do Sněmovny a přihlásili se hlasovacími kartami, tak by si pár z nich mohlo zařečnit. Konkrétně předsedové klubů, místopředseda Sněmovny Petr Fiala (ODS) a předsedové stran zastoupených ve Sněmovně. Tedy poslanci, kteří mají podle § 67 jednacího řádu přednostní právo k vystoupení.
I v případě mimořádné schůze se hlasuje o jejím programu. Ten sice nelze doplňovat o nové body nebo měnit pořadí bodů uvedené na pozvánce, ale přesto podléhá schválení plénem Sněmovny. Sněmovní většina má možnost program mimořádné schůze neschválit – a tím schůze končí. V minulosti se to několikrát stalo i u řádné schůze, kdy poslanci tak dlouho doplňovali a měnili program, až si v něm udělali takový guláš, že raději jednání předčasně ukončili. A za týden se sešli znovu k lépe připravenému a na úrovni organizačního výboru projednanému programu.
Fotogalerie: - Pohoda ve sněmovně
V minulých volebních obdobích se mnohokrát stalo, že byla na žádost opozice svolána mimořádná schůze, která však skončila neschválením programu. Staří veteráni, jako byli dnešní prezident Miloš Zeman, jeho předchůdce Václav Klaus starší, Jiří Paroubek nebo dnešní mostopředseda Sněmovny Vojtěch Filip, však dříve dokázali i z opozice a pouze za pomoci vystoupení s přednostním právem zahrát prvotřídní divadlo. Na sněmovní mikrofon „strhat vládu“ tak, že na ní obrazně řečeno nezůstala nit suchá. I když jim vládní většina neumožnila řádně projednat požadovanou věc a schválit usnesení nebo požadovaný zákon, tak touto cestou dokázali přes sdělovací prostředky vyslat voličům signál, že se problém snaží řešit. A že o něm něco vědí. Jenže holt vláda je proti řešení tak, jak jej navrhují.
Těmto „starým mazákům“ se však nikdy nestalo, že by jim na mimořádně svolanou schůzi nepřišli ani poslanci, kteří podepsali žádost o její svolání. Jako se to stalo Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) v případě novičokové schůze. V době, kdy předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) dvakrát přerušil a odročil jednání, neměli DEBL a Piráti v sále ani 40 poslanců, kteří musejí o svolání schůze žádat. Číslo přihlášených hlasovacími kartami oscilovalo mezi 37 až 39 poslanci.
Postup, který předsedající zvolil – tedy přerušení a odročení schůze na neurčito – je z hlediska jednacího řádu „na hraně zákona“. V jakési šedé zóně. V § 70 odst. 1 jednacího řádu je stanoveno, že „Sněmovna je způsobilá se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech poslanců“. Což je 67 přítomných a řádně hlasovací kartou přihlášených poslanců. Tím je ovšem stanoveno pouze to, že HLASOVAT lze pouze, je-li přítomno nejméně 67 poslanců. Nikde v jednacím řádu není řečeno, že není možné jednat. Tedy mluvit, předkládat návrhy apod. Vondráček klidně mohl dát slovo zástupci navrhovatelů, aby vysvětlil, proč o svolání schůze požádali, a zdůvodnil návrh programu. A také by to nebylo porušením jednacího řádu. Mohl klidně nechat „žvanit“ i další poslance a schůzi ukončit až při prvním hlasování.
Ing. Miloš Zeman
Jenže předseda vlády v demisi již den předtím rozhodl, že schůze ani žádné usnesení nebude. Zřejmě po dohodě s prezidentem republiky Milošem Zemanem. A sdělil toto své přání, resp. rozkaz svým poslancům na klubu ANO. A Vondráček jeho rozkaz bezezbytku vyplnil. Dalo by se říci, že splnil a překročil. Kromě něj a Marka Bendy, který žádal o přestávku na poradu klubu ODS, aby DEBL získal šanci sehnat další poslance, si na mimořádné schůzi nikdo jiný ani „necekl“.
Nelze ovšem tvrdit, že by se tím předsedající dopustil porušení jednacího řádu. Sněmovna se prostě dostala do šedé zóny. V minulosti se nikdy nic podobného nestalo. Tvůrci jednacího řádu prostě nepočítali s tím, že by mohla nastat situace, kdy dostatečně velká skupina poslanců požádá o svolání mimořádné schůze. A pak, když je svolána, na ni nepřijdou ani všichni ti, kteří o její svolání požádali. Institut mimořádné schůze byl do jednacího řádu zakomponován jako nouzová pojistka. Instrumet pro případ zvlášť závažných situací, jejichž řešení nesnese odklad až do doby řádně svolané schůze podle harmonogramu práce. Takovou situací mohou být třeba živelní katastrofy jako povodně, kdy je nutné urychleně ze státního rozpočtu vyčlenit peníze v takovém rozsahu, kdy je k tomu nutný souhlas Sněmovny se změnou státního rozpočtu.
Kromě toho má tento institut v jednacím řádu ještě jednu funkci, kterou je obrana legitimně velké menšiny proti diktátu většiny. Respektive možnost touto cestou upozornit na to, že existuje závažný problém hodný zvláštního zřetele, který sněmovní většina znemožňuje řešit. Jednací řád je konstruován tak, že prakticky o všem rozhoduje Sněmovna hlasováním. Ten, kdo má většinu, si v ní prosadí prakticky cokoli chce. A má také sílu zabránit odhlasování, nebo dokonce i projednání čehokoliv kromě interpelací. Ty jsou do schůzí zařazeny ze zákona vždy ve čtvrtek. Většina však může klidně celé volební období při schvalování programu schůzí blokovat zařazení nebo projednání nějakého bodu nebo zákona. Prostě tím, že při hlasování o programu tento problém z programu vyřadí nebo jej zařadí až na konec. Takže k jeho projednání nedojde.
Na koho byste podali trestní oznámení?Anketa
Proti přerušení a odročení schůze na neurčito sice mohl kdokoli z poslanců DEBL nebo Pirátů vznést námitku proti postupu předsedajícího. Respektive mohl tak učinit někdo s přednostním právem vystoupit, protože nebyla rozprava. Nikdo z nich se na to však nezmohl. Asi kvůli šoku z toho, jak se jim nepodařilo v dostatečném počtu sejít. Námitka by zřejmě byla sněmovní většinou zamítnuta. Jenže ani to nezkusili.
Na Facebooku se zástupci DEBL snažili tvrdit, že to není jejich porážka, ale ostuda stran ANO, KSČM a SPD, že znemožnily jednání. V sále bylo fyzicky přítomno určitě více než 100 poslanců. Přihlášeno hlasovacími kartami však nebylo ani 40 z nich. A ti se počítají. Ona to skutečně není porážka. To je přímo debakl. A ostuda. Jakým způsobem protiruská menšina svou nízkou účastí „nabyla“ předsedajícímu, aby jim neumožnil ani „ceknout“. To je prostě fiasko.
Z jednání však plyne ještě jedno závažné poučení. Opět se potvrdilo, že v této Sněmovně je to předseda menšinové vlády v demisi Andrej Babiš (ANO), kdo určuje výsledek. I když je jeho vláda stále menšinová, jeho poslanecký klub je se 78 členy tak velký, že se bez něj nelze obejít. Respektive ostatní mají tak malé kluby, že bez dohody všech nebo bez dohody s Babišem nemají šanci nic prosadit. A protože se části opozice vzájemně nesnášejí a nespolupracují, je Babiš pánem situace.
Při jednání zahraničního výboru poslanci za ANO podpořili zcela nesmyslné usnesení o tom, že v ČR se nikdy nevyráběl novičok. I když řada činitelů Armády ČR přiznala, že se u nás vyráběl v souladu s Úmluvou o zákazu chemických zbraní za účelem testování přípravků sloužících k jeho detekci a odmořování. A dokonce i přestože tento fakt potvrdil i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB), který je dozorovým orgánem pro plnění zákona, jenž byl přijat k naplnění úmluvy. Tehdy to asi brali tak, že mají bránit svoji ministryni obrany v demisi Karlu Šlechtovou (ANO), která opakovaně tvrdila nesmysl o nevýrobě novičoku, i když tím poškozovala pověst Armády ČR a zvláště naší protichemické jednotky.
Nyní však Babiš vydal svým poslancům jasný rozkaz znemožnit schválení takového usnesení celou Sněmovnou. Zřejmě po dohodě s prezidentem republiky Milošem Zemanem. A jak nařídil, tak se i stalo. I když je jeho vláda menšinová, svoji vůli ve Sněmovně prosadil.
Čtvrteční sněmovna o novičoku:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Martin Kunštek
