První povolební Týden v médiích přináší reakce na výsledky voleb a s nimi spojené spekulace o budoucnosti českých médií. Seznam Zprávy zveřejnily článek s titulkem „Může to být rychlé.“ Rodí se vláda, která chce řešit existenci České televize. Text popisuje, že vítěz voleb Andrej Babiš se svými potenciálními partnery – SPD a Motoristy – chtějí změnit financování veřejnoprávních médií, zrušit koncesionářské poplatky a případně sloučit Českou televizi s Českým rozhlasem. „Barvitě o tom píše Daniela Krásenská. V podstatě, skoro bych řekl, pomáhá šířit poplašnou zprávu o tom, že s nástupem těchto nových politických hegemonů nastane katastrofa pro česká veřejnoprávní média,“ komentuje autorku textu mediální analytik Petr Žantovský.
Naopak mnoho lidí odmítá platit koncesionářské poplatky, protože jsou toho názoru, že média veřejné služby dlouhodobě podporují vládní politiku a nepůsobí nestranně ani objektivně. „Tehdy to nevyvolalo větší odezvu, protože vládl ten, kdo vládl, a média patřila tomu, kdo vládl,“ podotkl Petr Žantovský k navýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, k němuž došlo letos na jaře i přes několikadenní sněmovní obstrukce opozice.
Petr Žantovský kritizuje, že autorka článku na Seznam Zprávách si vystačila především s názory bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka, současného ředitele Hynka Chudárka a generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala, kteří se logicky vyslovují proti sloučení veřejnoprávních médií a jejich financování ze státního rozpočtu. Česká republika byla nebyla jedinou zemí, kde by došlo ke sloučení rozhlasu a televize do jednoho veřejnoprávního mediálního subjektu. Že to má své výhody, ukazují zkušenosti ze sousedního Slovenska. „Má to spoustu ekonomických a logistických výhod, stojí to méně peněz než udržovat za každou cenu dvě obří instituce – penězožrouty, které živíme jen proto, aby si tam politici udržovali pěkné jméno a renomé,“ dodává Petr Žantovský.
Pokud strany, které nyní jednají o budoucí vládní koalici, své záměry s veřejnoprávními médii myslí vážně, pak vstoupí do dějin – minimálně těch mediálních – České republiky. „Zaslouží se nejen o velký benefit pro státní rozpočet, ale také o významný přínos pro svobodu slova, která u nás pokulhává už mnoho let. To je strašidelné a srovnatelné s obdobím komunismu před rokem 1989,“ uvádí mediální analytik, který vyzývá veřejnost, aby vyvíjela tlak na novou vládu, aby své sliby o změnách ve veřejnoprávních médiích skutečně naplnila.
Autor přílepku „o činnosti pro cizí moc“ ve Sněmovně končí
V dalším tématu se Petr Žantovský věnuje události, která s výsledky voleb úzce souvisí. V parlamentních volbách se nepodařilo obhájit mandát poslanci Martinu Exnerovi (STAN), předkladateli pozměňovacího návrhu k tzv. lex Ukrajina 7, do něhož byl zakomponován nový trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí moc“. „Michal Klíma, Tomáš Pojar a další totálně selhali při pokusu definovat dezinformaci jako základního nepřítele jejich liberální demokracie, ujaly se toho zpravodajské služby – nejspíše v jakési koprodukci s poslancem Exnerem – a vyrobily tento nesmyslný paragraf. Je gumový, nedefinuje, co znamená ‚činnost pro cizí moc‘, ale zato přesně stanovuje pěkné, mastné sankce,“ dodává Petr Žantovský s tím, že „Exner už nám nebude z nové Sněmovny sdělovat svá moudra“.
Téma paragrafu 318a o „činnosti pro cizí moc“ se objevovalo už v předvolební kampani. „Už před volbami prohlašoval Andrej Babiš, že pokud uspějí ve volbách, tak tento paragraf zruší jako zcela nesmyslný a nedemokratický – dokonce říkal přímo hanebný,“ cituje Žantovský. Zároveň předseda hnutí ANO uvedl, že ten paragraf napadnou u Ústavního soudu a v rámci „úklidu po Fialově vládě“ půjde o jedno z prvních zákonných ustanovení, které chtějí hned zrušit.
Zajímavá v této souvislosti je úvaha Zuzany Majerové, předsedkyně Trikolory a poslankyně zvolené za SPD, která prohlásila, že by stálo za to platnost tohoto paragrafu ponechat a k odpovědnosti popohnat všechny ty, kteří za peníze, ať už od Sorose, z EU, z USAID či odjinud, ale vždy ze zahraničí, sloužili a dosud slouží cizím zájmům. Podle Petra Žantovského by myšlenka Zuzany Majerové stála minimálně za zamyšlení. „Kdyby se na to ve Sněmovně sehnala dostatečná podpora, mohla by to být docela zajímavá hra na ‚vybíjenou‘,“ říká s nadsázkou. „Možná bychom se pak divili, kdo všechno pro koho pracoval, kdo byl na jakém školení či semináři Aspen Institutu, kdo tento institut financoval a kdo ho zakládal – tedy Havel s Albrightovou a s Bakalou – a v čím zájmu nakonec pracoval,“ podotýká Žantovský s tím, že se vší vážností však Majerová dodala, že tento „gumový paskvil je třeba zrušit“.
Mediální analytik k tomu dodává, že Aspen Institut rozhodně není jedinou organizací tohoto typu. „Je tady hora podobných struktur, které zcela prokazatelně působí v cizím zájmu,“ upozorňuje. „Možná by to Zuzana mohla opravdu zkusit navrhnout na plénu – třeba jí budoucí parlamentní většina ještě zatleská. Každopádně to, že tahle legislativní zrůdnost ze světa zmizí, je jedině dobře. Je to opravdu nejlepší zpráva těchto voleb,“ uzavírá tuto linku Petr Žantovský.
DJ Tráva mluvil pravdivěji než mnozí politici
Poslední část Týdne v médiích Petr Žantovský věnuje člověku, který výrazně ovlivnil kulturní prostředí své doby. Ve věku šedesáti let zemřel Petr Votava, známý pod pseudonymem DJ Tráva, který v 80. letech patřil k významným osobnostem punkové scény, po revoluci v Česku proslavil house a techno hudbu. „DJ Tráva byl zajímavou osobností, symbolizoval určitou část devadesátých let tak, jak jsme je zažívali,“ říká Petr Žantovský. „Jsem o něco málo starší než on a zažíval jsem stejné věci ve stejné době. Byl pro mě – navzdory tomu, že jsem nikdy nesdílel jeho estetický vkus – naprosto autentickým člověkem, který se s ničím nešpinil a nemazal a nandával to světu podle svého, jak to vždy chtěl, už v časech Charty, v časech sedmdesátých let. Přelil se rok 1989 a z pana Votavy se stala jedna z kulturních osobností té taneční scény,“ vzpomíná Petr Žantovský.
Jeden z posledních rozhovorů, který Petr Votava poskytl, byl pro časopis Téma, jenž byl následně zveřejněn i na serveru iDNES.cz. V tomto rozhovoru mluvil o tom, že se jak na Východě, tak na Západě postupně ořezávají svobody a že komunistickou ideologii nahradila ideologie zelená. A také o tom, že je potřeba si klást základní otázky: proč tím aktivisté oblbují lidi a jaký z toho mají prospěch – zda jim jde o moc, o kontrolu nebo čistě o peníze z dotací a z přerozdělování prostředků, které se násilně vybírají z kapes obyčejných lidí.
Petr Žantovský k tomu dodává: „Vnímám to tak, že Petr Votava to viděl velmi jasně a velmi přesně. Tam nahoru, kam odešel, mu mávám, i když jsme se nikdy osobně nepotkali. Nicméně právě tímto rozhovorem na mě zapůsobil. Myslím si, že takto jednoduše a srozumitelně to nedokázal říct ani žádný z politiků, kteří se teď mohli uřečnit před parlamentními volbami.“
Rozhovor s DJ Trávou obsahuje velmi zajímavé introspektivní postřehy o tehdejším podzemním hnutí, které bylo veřejnosti často prezentováno prostřednictvím osobností, jako byli Václav Havel či Michael Kocáb. „Je strašně zajímavé, jak tehdejší účastník dění, tedy Petr Votava, tuto dobu hodnotí,“ poznamenává Žantovský. „Doporučil bych každému, aby si ten rozhovor přečetl. Takto otevřeně a napřímo jsem ještě nikde neviděl, aby někdo poodhalil zákulisí a otevřel dveře do niter lidí, jako byli Kocáb nebo Havel – niter lidí, kdy jeden hraje a druhý hrál celý život jakousi pavlačovou komedii o své velikosti. Takto přesně, autenticky a lidsky, jsem to jinde nečetl,“ uzavírá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Má dojít ke zrušení České televize?
autor: Jan Novotný
