Konflikt kvůli ropě skončil zásahem mezinárodní koalice. Před pětadvaceti lety vtrhl Saddám do Kuvajtu

31.07.2015 10:57 | Zprávy

Necelé dva roky po skončení osmileté války Iráku s Íránem v srpnu 1988, která si vyžádala na milion obětí, se irácký diktátor Saddám Husajn rozhodl pro další vojenské dobrodružství. Kvůli údajně svévolnému snižování ceny ropy Kuvajtem vpadl Irák před čtvrt stoletím, 2. srpna 1990, na území svého jižního souseda, vyhnal vládnoucí rod Sabahů, dosadil tam loutkovou vládu a Kuvajt připojil ke svému území jako svou 19. provincii. Irácká okupace Kuvajtu ale trvala jen sedm měsíců a vedla k jedné z největších vojenských konfrontací od druhé světové války: během války v Perském zálivu v lednu a únoru 1991 byl Irák z Kuvajtu vytlačen, Saddám ale svržen nebyl.

Konflikt kvůli ropě skončil zásahem mezinárodní koalice. Před pětadvaceti lety vtrhl Saddám do Kuvajtu
Foto: Archiv
Popisek: Irák

Tyran nad Tigridem nebyl tehdy (během spojenecké operace Pouští bouře) sesazen údajně ze strategických důvodů. Odstranit se ho podařilo až 13 let poté během americko-britské invaze do Iráku na jaře 2003. Saddám byl pak americkými vojáky dopaden v prosinci 2003 a o tři roky později byl oběšen za podíl na masakru 148 šíitů v Dudžailu v roce 1982.

V roce 1990, v době zásadních změn v komunistických režimech ve střední a východní Evropě, byl ale Saddám pevně v sedle. V dubnu třeba prohlásil, že Irák disponuje chemickými zbraněmi takové účinnosti, že se s ním mohou rovnat jedině SSSR a USA a že může kdykoliv zničit polovinu Izraele. Vrásky mu ale dělal Kuvajt, který během dlouhé války s Íránem podporoval Irák a režimu v Bagdádu také poskytl po útocích na Basru své přístavy.

Kuvajt prý svévolně snižoval cenu ropy

Po válce ale po Bagdádu žádal splacení dluhu ve výši 14 miliard dolarů, což Bagdád odmítal. Saddám pak v červenci 1990 obvinil Kuvajt, že svévolně snižuje cenu ropy, čímž poškozuje ekonomiku Iráku. Irácký ministr zahraničních věcí Tárik Azíz řekl, že „každý dolar, o který se sníží cena barelu ropy, znamená pro Irák ztráty v milionech dolarů“, a Kuvajtu vyčetl, že čerpá ropu ze sporného území mezi oběma zeměmi. Kuvajt to odmítl. Po masivních hrozbách ze strany Iráku a krachu rozhovorů v saúdskoarabské Džiddě 1. srpna, kde Kuvajt odmítl irácký požadavek na postoupení části svého území, byla invaze na spadnutí.

Samotná agrese proběhla nebývale rychle. Ve dvě hodiny po půlnoci místního času 2. srpna 1990 vpadlo na 100.000 iráckých vojáků do Kuvajtu, za čtyři hodiny byla obsazena metropole Kuvajt a další den celá země. Irák do bojů kromě letadel a vrtulníků nasadil i čtyři elitní divize Republikánské gardy: dvě obrněné (Chammurapiho a Medinská), jednu pěší (Nabukadnesarova) a jednu mechanizovanou (Tavalkalna). Při invazi, kterou Irák odůvodnil „žádostí mladých kuvajtských revolucionářů“, kteří údajně svrhli tamní vládu, zemřelo na 700 osob. Uprchnout se podařilo kuvajtské vládě emíra šajcha Džábira Ahmada Sabaha; zabit byl například jeho bratr šajch Fahd Ahmad Sabah.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: vam, čtk

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Dálniční známka

Podle vás její zdražování není na místě a já s vámi úplně souhlasím. Zajímá mě tak jedno. Když budete ve vládě, zastavíte zdražování? A neuvažujete třeba i zlevnění, protože tato vláda ji zvedla dost, i když jak sám tvrdíte to neodpovídá stavu, v jakém u nás dálnice jsou. A ještě proč není nic jako ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trump měl přerušit jednání a volat Putinovi

19:50 Trump měl přerušit jednání a volat Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usedl k jednání s Donaldem Trumpem. Později je doplnili evr…