„Existuje skupina látek, které akutně a rychle mění lidskou mysl, dojde ke změně psychiky, jsou označovány jako psychotropní látky a jsou brány jako jedna skupina. Když se na ně ale podíváme podrobněji z hlediska farmakologického, zjistíme, že ta skupina obsahuje dvě podskupiny látek. První z nich mění akutně prožívání člověka ve smyslu změny vnímání myšlení, označují se jako psychedelika nebo halucinogeny. A druhá skupina těch látek ovlivňuje primárně emotivitu, a to tak, že emotivitu zlepšuje, že euforizuje a dělá příjemné pocity.

Látky, které mění emotivitu a náladu, vyvolávají závislost, důvod je tam dopamin, což je mediátor, který když se spustí, zpusobí závislost. A látky, které emotivitu primárně nemění, závislost z principu nedělají. Jinými slovy, v té jedné skupině nejpřísněji regulovatelných látek máme dvě podskupiny látek a každá z nich má úplně jiná rizika. Jedna dělá závislost, druhá může způsobit úraz během té intoxikace,“ popsal v pořadu Interview ČT24 účinky psychotropních látek.

Z pohledu Jiřího Horáčka není proto úplně správné, že v zákoně stojí tyto skupiny vedle sebe. „Je to nesmysl. Odborná veřejnost je v tom zajedno, já teď reprezentuji Českou neuropsychofarmakologickou společnost, ale i světové farmakologické společnosti to dávno vědí. My apelujeme na vlády, samozřejmě na spojené národy, které udělaly tu původní směrnici, která to klasifikuje dohromady, na Evropský parlament, aby došlo k překlasifikaci a tyto dvě skupiny látek se oddělily, protože to je velká brzda ve výzkumu a přináší to do systému, který je sám o sobě složitý, obrovský zmatek,“ varuje psychiatr Jiří Horáček.