Někdejší předseda KDU-ČSL, který je členem této strany od roku 1990, dodává, že osobně zná všechny stranické osobnosti, které zastávaly ve Fialově vládě ministerské posty, a jako důvod jejich menší viditelnosti uvádí snahu lidoveckých ministrů nevyvolávat konflikty. „Zatímco STAN se s tím moc nepáral a když se jim něco nelíbilo, tak to řekli…,“ srovnává. V aktuální pozici podle něj lidovcům nezbývá nic jiného, než aby se naučili samostatně projevovat. „Což je schopnost, kterou dlouhou dobu ztráceli. Ale teď je třeba, aby ji projevili,“ doplňuje.
O dalším postavení lidovců má rozhodnout také následující volební sjezd, na němž se bude rozhodovat o novém předsedovi strany. Favoritem na tuto pozici je aktuálně jihomoravský hejtman Jan Grolich, který sice slaví úspěchy ve svém regionu a je viditelnou tváří strany, avšak jeho slabinou podle Čunka může být skutečnost, že není poslancem. Právě v Poslanecké sněmovně lze podle něj nejviditelněji tvořit opoziční politiku; pokud předseda strany nemá možnost v Parlamentu vystupovat, jde o výrazně složitější situaci.
Změny v případě příchodu Jana Grolicha do čela strany Čunek očekává především v prezentaci lídra. „Grolich je původem – podobně jako Zelenskyj – stand-upový komik, to mu samozřejmě výrazně pomáhá, protože lidé dneska nechtějí slyšet dlouhé statě, ale krátké sekvence. A lidé, kteří mají herecké nadání, se tomu umějí podřídit. Jestli to bude stačit, uvidíme, ale straně bych to přál,“ říká.
Druhou věcí má být postavení příštího vedení strany k programovým prioritám lidovců. „My se přece jen nazýváme KDU, to znamená křesťanská strana, takže některé věci, které se týkají vůbec diskuse a zpochybňování přírodních zákonů, pohlaví a podobně, by pro nás měly být možná společensko-akademickými diskusemi, ale jinak by ta naše pozice měla být naprosto jasná, nehybná,“ zdůrazňuje expředseda lidovců a míní, že se právě v tomto bodě jeho strana dopustila chyb, když tolerovala polemiku nad danými tématy. „Teď je o to vrátit se k těmto prioritám,“ vyzývá stranu s tím, že není třeba, aby hledala místo „na trhu“ mimo svůj dosavadní hodnotový základ.
KDU-ČSL by podle Čunka měla trvat na svých programových a ideových základech, které vycházejí z křesťanství a konzervatismu. „U nás je trochu problém – nebo já to tak cítím –, že když kandiduji, ať už jako starosta v komunálních volbách, nebo jako senátor, tak se často říká: ‚Byl zvolen navzdory tomu, že je lidovec.‘ To znamená, že nám ta strana v zásadě téměř nikde na území České republiky už nepomáhá. V tom smyslu, že by tam byla nějaká větší skupina, která by nás donesla, jako kdysi sociální demokraty nebo předtím ODS a dnes třeba ANO. Kdo kandiduje za ANO, má takříkajíc baseballovou pálku a dostane se tam, protože lidé volí Andreje Babiše… A tak to bylo i u Klause a u Zemana. Lidovci toto nikdy neměli, což je v zásadě dobře, protože pak je velký tlak na to, aby se osobnosti víc hledaly a budovaly,“ připojuje.
Jiří Čunek
Dění, kdy byli někteří lidovci svými stranickými kolegy napomínáni za své konzervativní hodnoty, Čunek komentuje s tím, že „je jednodušší plout s proudem“. „Evropský proud – který byl dříve americký, ale teď už není – byl vlastně proud smrti, protože říká, ať se člověk prosazuje s tím, že všechno budeme dělat a orientovat jen na jedince. Nezajímá nás, co chce nějaká vlast, národ a stát. Zajímá nás jen jedinec. A podřizujeme tomu všechno. Proto máme 80 pohlaví… A rodiče jsou zasaženi tím, že všichni bojují jen za to své,“ přemítá politik s tím, že se zapomíná na důležitost samotné společnosti.
Někteří lidovci podle jeho názoru nechtěli vystupovat z řady mainstreamu, který představovala i vláda. „To byla velká chyba. A pak se ještě dokonce pohlavkovali a omlouvali za některé výroky svých kolegů,“ popisuje Čunek chování, které považuje za „agresivní formu zhanobení někoho druhého“. „Většinou se omlouvají ti, kteří se vůbec nemají za co omlouvat,“ míní.
Aktuálně má podle něj panovat nálada, že je „lepší nic neříkat, protože mainstream nám říká, co si máme myslet a co máme říkat“.
Změny v tom, co se smí veřejně říct, měl podle něj přinést příchod Donalda Trumpa. Čunek uvádí, že posun je vidět například v tom, že již lze kritizovat účast biologických mužů v ženském sportu, což si v Evropě ještě nedávno „nedovolil nikdo říct“.
Naději senátor spatřuje v tom, že nás světové dění nakonec donutí k „návratu“. „Velká naděje je v tom, že přece jen ten svět, tak jak je tvrdý, nás donutí vrátit se zpátky na nějakou normální cestu. Protože se ukázalo, že jsme hodně malí a těch 450 milionů lidí v Evropské unii už pro velké hráče neznamená skoro nic. Budeme muset nastoupit jinou cestu – vrátí nás to na pravou cestu života. A na to se těším,“ uvedl.
V případě Česka podle Čunka nelze očekávat, že by směřování změnil nějaký lídr. Na rozdíl od Spojených států podle něj parlamentní systém něco takového neumožňuje a nás i Evropu „vrátí na správnou cestu jen vnější tlak, ne lídři“. „Lidé si zvykli ležet na posteli a vyvěsit z balkonu americkou vlajku, protože ti nás vždycky zachrání,“ glosuje.
Fotogalerie: - Dostaveníčka s hradním Pavlem
K otázce postavení prezidenta coby lídra a aktuálním krokům Petra Pavla senátor Jiří Čunek uvedl, že prezidentský úřad uznává s úctou. „Co se týče Petra Pavla a jemu podobných, je to strašně těžké, ale vůbec nechápu, jak je možné, že se tací lidé mohou dostat ve svobodných volbách do úřadu. Skoro bych řekl, že nás někdo zkouší – že je u nás nejen všechno možné –, ale že si z nás někdo dělá legraci,“ hodnotí.
Míní, že on sám měl na rozdíl od Petra Pavla výhodu v tom, že se narodil do katolické rodiny. „V základu bylo nemyslitelné, že bych šel k nějakým svazákům, a už vůbec ne do komunistické strany,“ říká.
Petr Pavel to měl mít těžší, protože se narodil do komunistické rodiny a „zcela prokazatelně stoupal po schůdcích režimu nahoru“. „Když ten režim padl, pak se přizpůsobil a stoupal zase v novém režimu nahoru, což bych vojákovi určitě nevyčítal, protože vojáci mají poslouchat buď krále, ať už se změní, nebo nezmění, anebo politickou reprezentaci státu, jehož jsou vojáky. To bylo v pořádku. Ale kdyby nám někdo řekl v devadesátých letech, že tento člověk – který si ještě navíc vezme manželku z prostředí, které mu bylo blízké, tedy ze školy Klementa Gottwalda v Bratislavě, kde byli samí prověření lidé, a je rozvědčík – přijde po Havlovi, to by byla revoluce,“ pronesl Čunek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
arm. gen. v.v. Ing. Petr Pavel, M.A.
Dodává, že problém není v tom, že by člověk s takovou minulostí byl v prezidentské funkci „nepatřičný“. „Tito lidé – a je to na něm vidět – jsou trvale pod určitým vnitřním tlakem, protože ví, že není žádný Havel, že Havel trpěl, zatímco on z toho těžil. A teď to překroutit není tak úplně jednoduché. Pavel měl a má kolem sebe spoustu lidí, které potkal na cestě do Moskvy na studia, což jsou dnes de facto nepřátelé našeho bloku. Tito lidé jsou také postiženi tím, že se příliš nechtějí chlubit svou minulostí a navzájem si pomáhají,“ uvádí senátor s tím, že osoby spojené s minulým režimem jsou podle něj stále rozptýleny ve veřejném prostoru a republika je tím „zaplevelená“ a „nemocná“. „A Pavel je jejich prezident,“ dodává.
Upozorňuje, že v České republice je přitom mnoho „morálně nezdevastovaných osobností“, které by mohly do prezidentského úřadu nastoupit. „Jenže si někdo potřebuje vybrat někoho, kdo má ve své minulosti takové závady, že bude poslouchat,“ doplňuje senátor Jiří Čunek v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz a zmiňuje i peníze, které šly na Pavlovu kampaň.
V pořadu Rozhovory PL senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek dále hovoří o tom, zda vidí osobnosti, které by mohly mít šanci postavit se Petru Pavlovi v příštích volbách, případně zda někdy uvažoval o vlastní kandidatuře.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte se senátorem Jiřím Čunkem, že v Česku máme k dispozici mnoho „morálně nezdevastovaných osobností“ pro kandidaturu na Hrad?
