Jak Meotti zmiňuje, například v nizozemském regionu Friesland bylo zrušeno či přebudováno na mešity 250 ze 720 kostelů. Konkrétně v Amsterodamu se z kostela sv. Ignáce stala mešita Fatih Camii. Tentýž osud potkal dokonce i synagogu v Haagu. „V Německu bylo v letech 1990 až 2010 uzavřeno 340 kostelů. V poslední době mimo jiné muslimská komunita zakoupila luteránský kostel v Hamburku. To samé se děje po celé Evropě, kterou opouštějí ze strachu před muslimy židé,“ uvádí Meotti.
„V lednu doporučoval vůdce židovské komunity ve Francii Zvi Ammar, aby židé přestali nosit svoji charakteristickou pokrývku hlavy. Před několika dny oznámil Ammer další překvapivou zprávu. Jedna ze synagog nacházející se v přístavním městě Marseille byla prodána muslimské organizaci Al Badr za 400 000 eur. Synagoga byla vzhledem k narůstajícímu antisemitismu nevyužívaná, zatímco okolní mešity doslova praskaly ve švech. V samotném Marseille již stojí 73 mešit,“ zmiňuje italský publicista.
Celý text v angličtině je ZDE.
„Obavy o bezpečnost tlačí židy mimo centra velkých měst. Nemůžou již dále žít v oblastech obývaných muslimy. Tisíce synagog v Libyi, Maroku, Iráku nebo Tunisku bylo přeměněno na mešity. Jediný rozdíl mezi těmito zeměmi a Francií je ten, že tady za to zatím musí muslimové platit,“ cituje Meotti hořký komentář Ammara a zmiňuje také další příklady, kdy se z kostelů staly mešity. „Tento podivuhodný přerod se udál v oblasti Vierzon, kde tento osud potkal kostel Saint-Eloi. Diecéze Bourges dala kostel na prodej a nejvyšší nabídku učinila muslimská organizace.
Kostely se uzavírají také v Belgii, která je považována za jednu z kolébek katolického náboženství v Evropě. „V Bruselu plánovali strhnout kostel svaté Kateřiny, který byl postaven v roce 1874 a tvoří dominantu historického centra Bruselu. Místo něj měl být na místě zřízen ovocný trh. Pouze mobilizace věřících tomuto kroku nakonec zabránila. V dalších případech se však přeměně kostelů na jiné účely zabránit nepodařilo. V zemi navíc rapidně narůstá počet obyvatel praktikujících islám. Ve školách v Bruselu jde o polovinu žáků,“ varuje Meotti.
„Také v Německu je osud mnoha kostelů nejistý. A to přesto, že země měla ještě nedávno svého papeže, kancléřka Angela Merkelová je dcerou luteránského pastora a prezident Joachim Gauck je sám protestantský pastor. Některé kostely byly prodány a část z nich zakoupena muslimskou komunitou. Ti koupili luteránský kostel v Hamburku. Ve Spandau se stal z kostela sv. Rafaela obchod s potravinami. V Trieru se zase kostel přeměnil v tělocvičnu,“ píše Meotti a cituje v závěru svého textu proroctví spisovatele Emila Ciorana, které se sice vztahuje k Francii, ale obecně platí pro celou Evropu: „Francouzi se nevzpamatují do té doby, než se mešita stane i z katedrály Notre Dame.“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: pro
