Pavel Šik ve svém komentáři píše o ambicích německého kancléře a o tom, jakou roli by podle něj mohl sehrát v evropské bezpečnostní politice. „Merz chce být novým evropským lídrem č. 1 a s jeho bohorovností je fakt možný, že nakonec Německo do války dožene,“ uvádí v komentáři na svém facebookovém profilu.
Merz podle jeho slov využívá současnou geopolitickou situaci a konflikt s Ruskem ke svému politickému vzestupu. „Musím se přiznat, že jsem to osobně nečekal, ale Merz, kterému se doma moc nedaří a je si vědom, že se nyní jedná o historický okamžik změny světové geopolitiky, se prakticky katapultoval na špičku Evropy a převzal hlavní úlohu ve válce s Ruskem.“
Následně se vrací k vystoupení německého kancléře v parlamentu a upozorňuje na rétoriku, která podle něj míří k militarizaci společnosti. „Když nyní mluvil před německým parlamentem, mluvil hlavně o síle, o světovém uspořádání, o tvrdosti vůči Rusku, o nutnosti využít jeho rezervy a o možné povinné vojně v Německu,“ píše Šik.
V této souvislosti se věnuje debatě o možném nasazení evropských jednotek na Ukrajině a kritizuje, že se tomuto tématu podle něj nevěnuje dostatečná pozornost. „Prakticky jsem u nás v médiích nezaznamenal, že Merz v jednání s Američany ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu oprášil myšlenku ‚ochotných‘ evropských jednotek na Ukrajině,“ pokračuje Šik.
Doposud se v německých médiích spekulovalo o klasickém umístění jednotek a německý ministr obrany Boris Pistorius se vyjadřoval velice opatrně. Ne tak Merz, ten už se podle Šika vidí v čele posledního světového ostrova svobody, jak na něj v Kyjevě za přímého přenosu do celého světa ukrajinské ženy házejí růže.
Včera v německé televizi Merz řekl podle ekonoma šílenou představu a ukrajinská média to nadšeně převzala. Jde o jeho představu o roli evropských jednotek mezi Ukrajinou a Ruskem a pochybuje o její realizovatelnosti. „Řekl, že by evropské vojenské jednotky mohly zajistit odmilitarizovanou zónu mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že by tak na případné ruské útoky a případnou agresi reagovaly evropské jednotky. Prý že s tím Putin nakonec bude muset souhlasit, aby mohl ukončit válku. No není to skvělý?“ pokračuje ekonom.
V závěru textu se Šik vrací k roli Spojených států a k tomu, jak Merz interpretuje americké bezpečnostní garance. „Divím se trochu, proč od návštěvy v Evropě Witkoff s Kushnerem víceméně mlčí, zatímco Merz se pochvalně zmiňuje, jak Američané nabídli záruku podobnou článku 5 smlouvy NATO.“ Ale teď už to chápu. Pokud jim Merz vyprávěl v Berlíně tyhle skvělé plány, jak budou evropská vojska stát mezi ukrajinskou a ruskou armádou a případně odrážet ruské útoky, odhaduju, že na sebe mrkli, dali si večeři a odjeli. Chtěl bych být u toho, když to vyprávěli Trumpovi,“ dodává.
„Nejenže Merz vůbec nepochopil, proč Rusko tuhle válku vede, ale kdyby bylo po jeho, tak by ta velká válka asi opravdu byla, protože navrátivší se Zalužnyj má jasný úkol po pauze znovu zaútočit,“ říká Pavel Šik. Na závěr vyjadřuje skepsi vůči představě, že by Rusko ustoupilo evropskému tlaku. „Nemyslím, že s tím bude Putin souhlasit, i kdyby Merz natřel NATO vojáky narůžovo, aby bylo jasné, jak jsou nestranní. Oni můžou být Rusové ledajací, ale úplně blbí podle mě nejsou, tu úlohu geopolitického tupce nechávají Evropě.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Je podle vás současný směr evropské bezpečnostní politiky nebezpečný?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
