Jednání vyvolaly kraje, které chtěly s církvemi jednat o změně jejich ekonomického postavení po přijetí zákona o vyrovnání s církvemi. Kraje dosud některé služby platily ze svého rozpočtu a nyní usilovaly o rozložení finanční zátěže. Církve se k tomuto požadavku postavily vstřícně. Již dříve Hašek zdůraznil, že kraje daly za posledních 15 let 3,3 miliardy korun na církevní projekty a projekty s církvemi spojené.

Oba partneři chtějí do budoucna nastavit systém, který bude fungovat dlouhodobě

Nejviditelnější bude spolupráce patrně v sociální péči. "Od 1. ledna přešla starost o sociální služby z Ministerstva práce a sociálních věcí na kraje. Chceme společně s církvemi provést revizi dosavadních služeb, aby byly co nejefektivnější a dostupné pro ty, kteří je potřebují," řekl Hašek. Jak kraje, tak církve totiž poskytují podobné služby starým, nemocným či postiženým občanům.

Oba partneři chtějí do budoucna nastavit systém, který bude fungovat dlouhodobě a bude mít zajištěný víceleté financování, které by nemělo podléhat politickým změnám. "Standard služeb a dotační systémy pro granty chceme udělat jednotné pro všechny kraje," doplnil Hašek. Pražský arcibiskup Dominik Duka očekává, že díky spolupráci se služby mohou ještě zlepšit.

První konkrétnější plány spolupráce chtějí partneři projednat za půl roku

V oblasti zdravotnictví chce Hašek s partnery vyjednat i zapojení zdravotních pojišťoven například pro domácí hospicovou péči, jejíž pilotní projekt spouští Jihomoravský kraj.

První konkrétnější plány spolupráce chtějí partneři projednat za půl roku. Pracovní skupiny už mají fungovat od února.

Ve vile Stiassni se nehovořilo o restitučním zákoně, který je daný. "Upozornili jsme pouze, že v oblasti vydávání majetku nejsou kraje podle zákona povinnými osobami. To je potřeba řešit na celostátní úrovni," řekl Hašek.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.