„Stačí si přečíst podmínky dohody a každému je tato skutečnost jasná. Dlouholeté sankce uvalené na Írán budou zrušeny okamžitě, takže země bude moci okamžitě použít 150 miliard dolarů. To přitom byla hlavní páka, kterou si mohl Západ na Íránu vynutit dodržování pravidel. Kritici dohody přitom od začátku upozorňovali, že by sankce měly být rušeny postupně a podle toho, jakým způsobem Írán dodržuje dohodu,“ píše Hollisová a uvádí, že bez sankcí bude velmi obtížné, ne-li nemožné přinutit Írán naslouchat Západu.

Splnění podmínek dohody podle Hollisové v každém případě není pro Írán nijak obtížné. „Experti odhadovali, že země se nachází jen pár měsíců od bodu, kdy bude moci vyrábět jaderné bomby. Nová dohoda tento bod vzdálila, a teď se podržte, o jeden rok! Írán by také měl omezit počet centrifug, ale stále jich bude mít v provozu několik tisíc. Přitom může mít i nadále v provozu svůj civilní jaderný program. Jaderné reaktory v Arakau a Fordow tak zůstanou v provozu,“ uvádí Hollisová a táže se, jak se vlastně liší civilní program od toho vojenského. „Budou to schopni mezinárodní inspektoři rozpoznat?“ dodává Hollisová.