Chcete od českých umělců, aby vás vzdělávali a vychovávali?Anketa
A vysvětlil svoji rezignaci: „Dnes jsem prošel zklamáním. Toto dnes správní rada muzea odmítla přijmout: ‚Sbírka vzpomínek pamětníků Post Bellum – Paměť národa je pro Muzeum paměti 20. století využitelná a přístup k datům v této sbírce shromážděným je pro muzeum žádoucí.‘“ Okomentoval, že to pro něho byla „poslední kapka“ a muzeum nepřijetím tohoto usnesení dalo najevo „nezájem o Paměť národa“.
„Je to pro mne zraňující a nesrozumitelné. Jsem si jistý, že nerozhodoval prostý fakt, jestli muzeum potřebuje, či nepotřebuje příběhy z Paměti národa, třeba celoživotní svědectví Františka Fajtla, Františka Peřiny, Tomáše Sedláčka, Jiřího Stránského a tisíců dalších, ale vstoupila do toho politická taktika, intriky, obviňování. Jsem přesvědčen, že právě na této situaci se ukázala v radě chybějící politická nestrannost, věcné a odborné posuzování. U tohoto nechci být,“ vzkázal.
Předsedkyně správní rady muzea a pražská radní Hana Marvanová (STAN) pro server iRozhlas řekla, že tomu nerozumí: „Já tomu jeho kroku vůbec nerozumím. Je to nějaké nedorozumění z jeho strany,“ uvedla.
„Myslela jsem si, že o těch věcech budeme diskutovat, takže neznám žádný jeho návrh. Jsem předsedkyní správní rady muzea a radní a my jsme neobdrželi přímo nějaký návrh, jak by to mělo vypadat,“ poukázala dále.
Vše však nemusí být zcela tak, jak se zdá. S vysvětlením, o co se zde jedná, přišel i jiný člen správní rady, historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Podle něj se spor týkal až příliš velké sumy, kterou Paměť národa za licence svých nahrávek požadovala.
„Moje rozhodnutí zdržet se hlasování souvisí s mojí pochybností o jeho smysluplnosti,“ vysvětlil Blažek a uvedl, že: „Nahrávky na portálu Paměti národa, na jehož vzniku a provozu spolupracovala řada institucí včetně ÚSTR a Českého rozhlasu, jsou veřejně přístupné na internetu, po registraci i v nesestříhané podobě. Pro výstavy má smysl využít vždy konkrétní nahrávky, o právech k nim je pak nutné uzavřít konkrétní smlouvu za ceny obvyklé.“
„Navržená licence hovoří podle dodatečně zaslaného posudku o 170 000 Kč za měsíc, za deset let to je cca 20 milionů Kč, které mají být brány v úvahu při rozhodování o pronájmu. Podle mého názoru takovou licenci muzeum nyní nepotřebuje. Současně to z výše uvedeného vysvětlení samozřejmě neznamená, že bych byl jakkoliv proti využívání nahrávek z portálu Paměti národa a spolupráci muzea s o.p.s. Post Bellum,“ napsal. A dodal, že rozhodnutí Mikuláše Kroupy respektuje, i když jej mrzí.
Psali jsme:
autor: rak
