V současné době Herzmann pracuje na projektu Český volič, který trvá již zhruba pět let. Podle jeho slov je to de facto sekundární analýza. „Je to přístup, ve kterém se snažíme spojovat různé poznatky o stavu a vývoji politického mínění v České republice,“ uvedl s tím, že to celé ještě doplňují i o jiné zdroje informací, jako jsou analýzy sociálních sítí. „Na základě toho my budujeme produkt, který může sloužit politickým stranám, státním institucím, či každému, kdo se o to zajímá,“ upřesnil.

Dnes se však zdá, že je to právě průzkum veřejného mínění, který téměř rozhoduje o výsledku voleb, jelikož politické strany si s oblibou dopředu tyto průzkumy a analýzy dělají. Na jejich základě pak sestavují své preference pro jednotlivé volební kampaně, poznamenal moderátor, kterému jeho poznatek sociolog v zápětí vyvrátil. „Ono se to tak může jevit, ale není to tak. Když to přirovnáme k marketingu, tak sebelepší průzkumy a vše, co na nich postavíte, vám nepomůže, když váš jogurt, nebude lidem chutnat,“ řekl a zmínil, že nejdůležitější je to, aby politické strany měly skutečně nějaký obsah, který mohou nabídnout. „Až nad ním se dá stavět marketing a právě k němu se pak dá využít třeba i projekt Český volič,“ míní.

V posledních parlamentních volbách se ukázalo, že českého voliče o trochu méně zaujal komplexní program standardních politických stran, ale spíše se orientoval na jednotlivá hesla, která uveřejnily takzvané nesystémové strany. „Český občan se podle Herzmanna soustředí na tyto drobnosti, jelikož celé voličské spektrum se nikdy nesnažilo porozumět komlexní politice a orinetuje se podle jednotlivých části, které jsou pro jednotlivce nejdůležitější,“ zdůraznil sociolog.