Uzunoglu připomíná, že Thomas McInerney, americký generál v záloze, v pořadu „Real Story“ televizní stanice Fox News říkal, že se „Turci dopustili ošklivé chyby, bylo to velice špatné rozhodnutí“ a sestřelení ruského letounu označil za „extrémně agresivní manévr“. Podle lékaře a kurského aktivisty tím chtěl říci něco daleko závažnějšího. „Chtěl říci, že ten letoun nedělal žádný manévr, který by vedl k pozemnímu útoku. Ano, pohyboval se na hraně toho, co si lze dovolit, ale to neopravňuje k jeho sestřelení,“ soudí Yekta Uzunoglu.

Tajná agenda Erdogana

Generál McInerney také dodal, že když byl velitelem u NORAD, nikdy by nedovolil, aby se v podobné situaci střílelo, a že se do podobných situací dostával vcelku běžně. „Šlo o plánovanou a účelovou provokaci od prezidenta Erdogana,“ cituje Uzunoglu jeho slova. Erdogan má, jak tvrdí generál McInerney, tajnou agendu – zrušit v Turecku sekulární stát a konfrontovat NATO s Ruskem, zatímco on bombarduje Kurdy. Proto by prý měl být Západ ohledně současného Turecka velmi opatrný.

Uzunoglu následně připomíná první spontánní reakci prezidenta Putina: „Turecko nám vrazilo nůž do zad!“ První reakce ministra zahraničí Lavrova pak byla: „Šlo o předem důkladně připravenou akci!“

Rekapitulace čtrnácti dnů

Ve světle těchto prvních reakcí rekapituluje doktor Uzunoglu události posledních čtrnácti dnů: „V turecké Antalyi se mezi patnáctým a šestnáctým listopadem konal summit G20. Během něj se hostitel Recep Erdogan sešel s prezidentem Putinem. Erdogan se během setkání choval, jak bylo na první pohled zřejmé, velmi srdečně! Pravděpodobně už v té době ale o svých záměrech informoval prezidenta Obamu a dle jistých kruhů dostal odpověď ve smyslu: ‚Dělejte, jak myslíte… Je to koneckonců Vaše rozhodnutí...‘ Erdogan tak nejspíše získal dojem, že informováním největšího aliančního partnera v NATO splnil svou povinnost a věřil, že pro realizaci svých záměrů dostal souhlas.“

A tak podle kurdského aktivisty začala příprava realizace. „Z ničeho nic vydal předseda vlády Ahmet Davutoglu generálnímu štábu pokyn k útoku na jakékoli letadlo, které by narušilo turecký vzdušný prostor. Reálně to samozřejmě mohlo udělat jen ruské letadlo. O jejich pohybu turecká strana znala všechny podrobnosti a informace dostávala přímo z ruské strany. Ta pro komunikaci v těchto věcech dokonce zřídila ‚horkou linku‘, aby k nějakému incidentu nedocházelo,“ popisuje. Netřeba prý dodávat, že tohoto komunikačního kanálu Turecko do dnešního dne nevyužilo. Přes to všechno ale došlo dne 24. 11. 2015 v 9:24 k sestřelení ruského letounu Su-24.

Rychlá žádost Turecka

Tento svérázný postup podle Uzunogla potvrzuje vyjádření výše citovaného generála, ale i dalších. „A potvrzuje i to, že se Turecko pokusilo vyvolat přímou konfrontaci USA a NATO s Ruskem,“ zdůrazňuje. Samotný průběh incidentu je prý rovněž podivný. „Dle Tureckem poskytnutého záznamu trasy ruských letounů, z nichž jeden sestřelilo, se tyto letouny pohybovaly na kurzu, který by mohl přesně za sedmnáct minut překročit tureckou hranici teprve v posledních několika málo minutách, ale na to už zde byly turecké F-16 připravené!,“ odhaluje.

Turecko se totiž prý patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace. „Nejspíše čekali, že urgentně vyzvou NATO k plnění povinností vyplývajících z článku č. 5, tedy k vojenské pomoci členskému státu NATO při napadení cizí entitou,“ myslí si lékař. K tomu prý naštěstí nedošlo, ale ve světle známých skutečností se podle něj nikdo ani nepozastaví nad rychlostí, s jakou Turecko sepsalo a doručilo svou žádost adresovanou NATO. „Přitom by taková akce i v kritické situaci jinak normálně trvala alespoň několik hodin! Že tento sepsaný dokument měly odpovědné osoby zřejmě ještě před incidentem připravený a sepsaný na pracovním stole, to už asi nikoho nepřekvapuje,“ dodává Uzunoglu.

Rusko turecké záměry pochopilo

Ruská strana ale podle něj zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. „Kdyby mělo Řecko sestřelit každé turecké letadlo, které narušuje jeho vzdušný prostor, přišlo by Turecko o veškeré své letouny ani ne za měsíc,“ poznamenává k tomu kurdský aktivista.