Fürst v interview magazínu Finmag uvádí, že u každého rozhodnutí jsou 4 fáze, sehnat data, z dat vytvořit úsudek, z úsudku predikce a na základě predikcí učinit rozhodnutí. Poukazuje na to, že ve společnosti má za každý z těchto kroků zodpovědnost někdo jiný. A že on například nemůže shánět data o viru. „Sehnat data o koronaviru nemůžu já, potulný učitel matematiky, protože lidem nesmím odebírat krev a shromažďovat data o tom, jak se jmenují a kde bydlí,“ konstatoval.
Sběr dat očekává od ÚZIS nebo od jiného státního úřadu, úsudky a predikce pak mohou vytvořit vědci či veřejnost, rozhodnutí zbývá na politicích jako na držitelích mandátu občanů. „Obávám se, že Česká republika havarovala v bodě nula, ještě před sháněním dat. Jediná data, která máme tři čtvrtě roku po začátku epidemie k dispozici, je počet PCR testů, které se udělaly v daném dni a celkový počet pozitivních výsledků,“ varoval matematik. Dodal, že data jsou i roztříděná podle obcí, ale stále prý nejsou dostatečná pro to, aby se s nimi dal „nakrmit“ model.
Jednak podle něj není známá senzitivita celého procesu včetně zanesení do tabulek, odběru a transportu. „Hlavním zdrojem falešné negativity – tedy nedostatečné senzitivity: Že virus máte, ale test ho nenajde – je technika výtěru. Netrefíte se, šťouráte špatně nebo málo hluboko. Senzitivita tak nemůže být sto procent,“ upozornil a přidal příklad z domova důchodců v Břevnici, kde měli dva klienti střídavé testy, pozitivní, negativní a pak znovu pozitivní. Nikoliv kvůli opakované nákaze, ale falešné negativitě.
A staly se dle něj i opačné případy, že testy nalezly virus tam, kde žádný nebyl. V srpnu se totiž testovalo všech 80 laboratoří. „Čtyři z osmdesáti laboratoří přitom našly koronavirus i ve vzorku, který ho neobsahoval,“ uvedl.
Fotogalerie: - Mobilní laboratoř
Když se redaktor ptal na to, kolik Čechů koronavir prodělalo, neměl Fürst jasnou odpověď. „Jako matematickým modelářům nám zbývají jen oči pro pláč, protože nemáme data. Mohl bych si vycucat z prstu osm různých modelů a hrát si s nimi, zkoumat, co by se dělo, kdyby vstupní parametry vypadaly nějak nebo nějak jinak. Jenže data nemám, takže mi nezbývá než prostě pokrčit rameny,“ řekl s tím, že nechápe, jak jiné skupiny mohou na základě modelů stále něco prohlašovat.
Dodal, také neví, jak může ministerstvo určovat pověstné reprodukční číslo R. „Z dat, která máme – tedy z počtu pozitivních testů a počtu celkových testů reportovaných k danému dni – bych takové ‚R‘ neuměl spočítat. Třeba to někdo umí a já jsem to nezjistil, ale už v to ztrácím víru,“ řekl. Ale že se situace vyvíjí lépe, nezpochybňuje, protože počet těch, kdo mají symptomy a těch, kdo s covidem umírají se přestal zvyšovat.
Dle něho žádná první vlna koronaviru vůbec nebyla, ta přišla až na podzim a v současnosti je už za vrcholem. Ovšem otázkou prý je, kvůli čemu. Zda jsou to vládní opatření nebo vnitřní dynamika epidemie. Varoval, že základní model, ve kterém se počítá pouze s počtem nenakažených, infikovaných a vyléčených je příliš jednoduchý a nebere vůbec v potaz prostor.
V tomto modelu pak křivka stoupá a následně klesá, vytvoří „jeden kopec“. Dva vrcholy v něm dostanete, jen pokud byl nějaký zásah, který Fürst popisuje jako nějakou změnu v chování lidí. „Jednoduchý model vás tak může dovést k falešné představě, že jste epidemii ovlivnil: Pokud vidíte dva vrcholy, považujete je za důkaz toho, že do procesu někdo musel zvnějšku zasáhnout,“ varuje. Ovšem pokud se do modelu započítá prostor, tedy fakt, že se lidé zcela zákonitě potkávají a nepotkávají podle toho, kde bydlí, už se na modelové křivce dělají nečekané vlny. Matematik upozorňuje, že netvrdí, že by vládní opatření ničeho nedosáhla. Ale že je to teoreticky možné, že virus přichází i odchází nárazově, bez ohledu na opatření. Dokázat by to měla právě data, ale ta nejsou k dispozici.
Fotogalerie: - Podnikatelé proti vládě
Matematik sepsul i tabulku, kterou vládě prezentoval bývalý ředitel České pojišťovny Pavel Řehák. „Ten mimochodem přinesl i seznam věcí, které by vláda měla udělat, než přijde další vlna; je k pláči, že se to nikdy neudělalo. Zároveň vládě ukázal exponenciálu – to bylo všechno,“ řekl. Řehák podle něj jen odhadl parametry exponenciální funkce, kterou osmého března protáhl do prvního dubna a vyšlo mu, že by v ten den bylo čtvrt milionu případů. Fürst předpokládá, že na základě této predikce byl pak zaveden první jarní lockdown.
Jenže to má háček. „Když si ale predikce v tabulce protáhnete dál, už dvanáctého dubna se v desetimilionovém Česku dostáváme k patnácti milionům nakažených. A po pár týdnech vám dojde celá planeta: Na 29. dubna by model predikoval v České republice osm miliard nakažených lidí,“ upozornil matematik a doplnil, že v přírodě žádný růst není exponenciální. „Exponenciála je exploze – a ta vždycky skončí, když dojde třaskavý materiál,“ vysvětlil a zhodnotil, že lockdown, který Česko stál pět set miliard, byl založen na nesmyslné predikci. „Pokud se rozhodujeme takhle, není to dobrá zpráva,“ komentoval.
I na parazitologa Jaroslava Flegra došlo. „Média šíří Flégrovy pohádky o virech, které se skvěle čtou – ale po dočtení zjistíte, že vůbec nemusí souviset s realitou, protože neexistují žádné datové body, které by takový příběh se skutečností propojily,“ postěžoval si učitel matematiky z Univerzity Palackého.
A když experti data nemají, tak by je dle Fürsta při otázkách novinářů měli vyžadovat anebo je poslat za věštci. „Ke smysluplným inferencím (úsudkům – pozn. red.) bychom potřebovali u každého testovaného člověka znát aspoň pohlaví, věk, přibližné bydliště, nějaké identifikační číslo kvůli identifikaci opakovaných testů. A vědět, kdy, kým a proč byl k testu indikován, kdy a kde byl test proveden a jestli ten člověk měl symptomy,“ uvedl Tomáš Fürst a dodal, že kdyby tato anonymizovaná data vláda předložila, modelářů by se našlo dost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
