O přidělení nedostatkové život zachraňující péče by neměl rozhodovat sám ošetřující lékař, pokud neošetřuje všechny pacienty s touto chorobou na daném oddělení, říká profesor Jan Keller. A neměla by o tom ani rozhodovat nějaká vzdálená komise, která nemá s pacienty kontakt.
„Měli by o tom rozhodovat ve sboru lékaři, kteří se péči o tyto pacienty v příslušném zdravotním zařízení věnují. Myšlenka losování v málo pravděpodobném hypotetickém případě pacientů, kteří jsou na tom naprosto stejně, mně nepřipadá cynická, nýbrž relativně nejspravedlivější,“ říká.
Jako člověk z věkové kategorie 65+ nevnímá kritérium věku jako kategorii vyloženě přátelskou. Své opodstatnění v tomto těžkém dilematu prý však má. Její zdůvodnění bude ovšem vždycky problematické. „Člověk se těžko ubrání dojmu, že v poslední instanci hovoří pro kritérium věku slibovaný ekonomický přínos pacienta po uzdravení. Pokud tomu tak je, mělo by se to přiznat otevřeně a nežonglovat se zástupnými zdůvodněními,“ míní Keller.
Jitka Chalánková, dětská lékařka a senátorka na úvod svého zamyšlení nad problematikou tzv. triáže sdělila, že jde o obtížné téma, které nemůže mít černobílé řešení. Pročetla si rozhovor s panem Davidem Černým, etikem. Podrobně pročítala návrh řešení či přesněji guidelines, který je zatím ve fázi doporučení bez externí konzultace.
Je prý otázkou, zda se doporučení týká pouze situace, která nastala v souvislosti s pandemií COVID-19. Principy, které autoři uvádějí, jsou podle ní v obecné rovině dobře pojmenovány.
Zaráží ji však, když se v rozhovoru dočítá, že „odmítnutí léčby z důvodu věku není diskriminací“. „Tak s tím nemohu souhlasit, takhle jednoduché to být nemůže. Vždy musejí mít lékaři na paměti všechny okolnosti – zdravotní stav a prognózu pacientů, který nemusí být ani jedním směrem odpovídající věku,“ zdůrazňuje.
„Nesouhlasím ani s návrhem, že by postupy a principy určovala komise, která je složená z jiných než ošetřujících lékařů. Rozhodovat v týmu ošetřujících lékařů musí ten nejzkušenější. Potřeba informovat pravdivě pacienty a jejich rodinné příslušníky je nesmírně důležitá, s tím plně souhlasím.“
Zdravotnictví v jednotlivých státech by mělo podle Chalánkové mít rezervy a kapacity pro předpokládané rizikové situace – války, pandemie, živelní katastrofy. A to i když jsou v době nevyužití takové rezervy finančně nákladné.
Peníze na takové rezervy se mohou najít dvěma způsoby: „Pokud pomineme zvyšování příjmů do systému ve formě daní. Jednak přesouvat peníze směrem k drahé léčbě a k těmto rezervám na úkor banalit, které si mohou občané do jisté míry zaplatit přímo. Je třeba tuto vizi občanům poctivě vysvětlit, i když je to politicky riskantní. A druhou cestou je koncepční využití drahé přístrojové techniky podle potřeb definované sítě a finančních možností,“ davá za příklad.
Co jí však skutečně vyděsilo v posledních dnech, je, co s lidmi dokáže udělat strach. „Strach, který místy přerůstá v psychózu. Lékaři sdělují, že v životě neviděli tolik prasklých zanícených slepých střev jako v poslední době. A to jde pacientům skutečně o holý život!!! Test vzít, to ano, ale operovat ihned, nikoliv po hodině a půl čekání na výsledky testu na koronavirus, to někdy může znamenat takřka jistou smrt,“ dodává na závěr Chalánková.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: nab
