Server nejprve poukázal na to, že od zatčení poslance a hejtmana ČSSD Davida Ratha po vynesení rozsudku, a to jen nepravomocného, uplynuly tři roky. Bradáčová přiznala, že na začátku si nikdo neuměl představit, jak dlouho to bude trvat. „Nikdo jsme neuměli předvídat, jak se budou opakovat nemoci obviněných, které to natahovaly, nemohli jsme vědět, jak bude vytížený soudce zpracováváním jiných případů… Do toho se přidávaly různé změny obhájců a využívání různých práv obžalovaných, někdy bych řekla až na hranici zneužívání procesních institutů,“ vypočítala Bradáčová, co vše proces natáhlo. „Ale když to všechno sečtu, tak nakonec ty tři roky u tak skutkově a právně složité věci nepovažuji za nic extrémně dlouhého,“ dodala. Svěřila se ale s tím, že na začátku čekala, že celý proces potrvá jen asi dva roky.

Výši trestu pro Ratha považuji za adekvátní

Na přetřes přišla i výše trestu pro Davida Ratha. Ten si podle názoru obžaloby i soudce nechal za ovlivňování veřejných zakázek slíbit přes 22 milionů korun na úplatcích. Za to byl potrestán osmi a půl lety vězení a propadnutí peněz ve výši téměř dvaceti milionů. Přitom mohl dostat až dvanáct let. Pro Bradáčovou je důležitější rozhodnutí o vině. „Do trestu se promítá řada faktorů, od posuzování osobnosti obviněného, jeho trestní minulosti, po možnost nápravy jeho jednání do budoucna. S přihlédnutím k tomu všemu považuji výši trestu za adekvátní,“ uvedla.

Obžalovaný by se měl účastnit nejen zahájení hlavního líčení, ale i vynesení rozsudku

Potvrdila také, že obžalovaný má právo nebýt přítomen vynesení rozsudku, i když zahájení hlavního líčení se zúčastnit musí. Bradáčová by to ale chtěla změnit. „Myslím si, že obžalovaný má být přítomen na počátku i na konci hlavního líčení. Na počátku proto, aby si znovu a veřejně vyslechl, co je mu kladeno obžalobou za vinu, a na konci, aby slyšel verdikt soudu. To rozhodnutí má několik významů, včetně preventivní role pro celou společnost, ale i pro osobu obžalovaného,“ uvedla s tím, že kromě zavedení povinnosti pro obžalovaného být při vynesení rozsudku by chtěla řadu důležitějších změn. „Myslím si, že by se v budoucnu některým subjektům měla práva ubrat a přidat jim povinnosti: obecně tady totiž platí, že ochota svědků dostavovat se k jednání před soudem je minimální. Hrozí jim sice pokuty, ale řada svědků i tak běžně k soudu nedorazí, bez omluvy, a maří tím řízení,“ naznačila, které změny trestního řádu by si přála.