Pfizergate je skandál, který se týká Ursuly von der Leyenové, farmaceutické společnosti Pfizer a nákupu vakcín proti nemoci COVID-19, předně pak na netransparentnost komunikace nákupu. V dubnu 2021 deník The New York Times zveřejnil text, že dohodu se společností Pfizer měla osobně vyjednat předsedkyně Evropské komise pomocí textových zpráv a hovorů s generálním ředitelem společnosti, Albertem Bourlou.
Dané zprávy Leyenová odmítla zveřejnit, a proto na ni deník The New York Times podal žalobu. Obecný soud EU v květnu 2025 rozhodl, že Evropské komise nezákonně odmítla zveřejnit SMS zprávy s ředitelem Pfizeru z doby vyjednávání o vakcínách proti covidu v roce 2021. Komise tvrdila, že zprávy nemohla najít, což soud označil za právně nepodložené.
Na základě rozhodnutí obecného soudu hodlá rumunský pravicový europoslanec Gheorghe Piperea předložit návrh na vyslovení nedůvěry předsedkyni komise Ursule von der Leyenové. Deníku Financial Times sdělil, že návrh předloží ve čtvrtek, až bude mít potřebných 72 podpisů.
Zatím již Piperea oznámil, že se mu podařilo shromáždit podpisy europoslanců z tří politických uskupení pravicového spektra, a to z Evropských konzervativců a reformistů (ECR), Patriotů pro Evropu a frakce Evropy suverénních národů (ESN), píše server Euronews.
„Soud shledal odmítnutí komise právně nepodloženým a nedostatečně věrohodně odůvodněným,“ uvedl Piperea. „Tyto kroky ukazují na pokračující vzorec institucionálního překračování pravomocí, demokratického ignorování a erozi důvěry veřejnosti ve správu unie.“
Kritika vůči von der Leyenové přichází z různých stran politického spektra. Levice, centristé i někteří členové její vlastní středopravicové frakce EPP jí vyčítají, že obchází Evropský parlament, který je jedinou přímo volenou institucí EU.
Napětí začalo narůstat hlavně poté, co Evropská komise stáhla návrh zákona proti tzv. greenwashingu těsně před plánovaným schválením členskými státy a parlamentem. To vyvolalo protest od levicových a liberálních frakcí i od Zelených.
Další kritiku pak vyvolalo rozhodnutí komise obejít parlament při schvalování emise dluhopisů na obranné účely. Parlamentní právní výbor proto vyzval k možné žalobě vůči komisi kvůli obcházení jeho pravomocí.
Pipereův návrh na nedůvěru tyto problémy shrnuje jako „opakovaná selhání při zajišťování transparentnosti“, porušování demokratického dohledu a právního státu v Evropské unii.
„Iniciativa je v zásadě o prosazování transparentnosti a zajištění spravedlivého a skutečného demokratického procesu,“ řekl Piperea.
Orgány Evropského parlamentu v současnosti podle informačního serveru POLITICO posuzují přípustnost žádosti. V případě schválení bude projednání a hlasování naplánováno na plenární zasedání ve druhém červencovém týdnu.
Pokud by návrh rumunského europoslance prošel, vedl by k rezignaci celé Evropské komise.
Šance na svržení komise jsou však podle deníku Financial Times malé, protože by bylo potřeba více než dvou třetin přítomných europoslanců, tedy 480 ze 720 europoslanců.
Že hlasování o nedůvěře von der Leyenové nevyjde, píše i informační server POLITICO, podle kterého i přesto, že von der Leyenovou otevřeně kritizují jak socialisté, tak liberálové kvůli údajnému spojenectví s krajní pravicí proti zelené politice, většina centristů v Evropské unii zatím nemá zájem na podpoření jejího odvolání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasili byste s odvoláním Evropské komise?
autor: Alena Kratochvílová
