„Ví Bůh a sepisovatelé dopisu-petice, kterou údajně podepsalo 100 katolíků, proč si pro svůj happening vybrali právě Popeleční středu. V praxi církve je to den, kdy začíná půst a na znamení vlastního pokání si necháváme označovat čelo křížem z popela, abychom si uvědomili, že jsme jen prach a v prach se obrátíme. Tedy že na světě jsou věci důležité a nedůležité,“ poznamenal Badal úvodem svého prohlášení.

Následně vyzval signatáře k tomu, aby sdělili svá jména. „Možná bychom s překvapením zjistili, že ne zcela jsou to katolíci, že se mnohdy jedná o notorické petičníky a že je k dopisu nevede ani tak obava o osud církve jako touha po zviditelnění. Namísto, aby rozjímali nad svými hříchy, posílají udavačský dopis do Vatikánu,“ zmínil Badal. 

„Pisatelé argumentují, že kardinál na jejich ‚correctio fraterna‘, tedy bratrské napomínání, buď nereagoval, nebo je označil za výbuch jednostranných vášní či výstřelky. Milí bratři a milé sestry – kdybyste namísto sepisování petic studovali Písmo, asi byste se s překvapením dočetli, jak takové bratrské napomínání vypadá v Bibli: mám-li za to, že bratr těžce hřeší, mám jej napomenout mezi čtyřma očima, jistě i vyslechnout jeho pohled na věc. Pokud hřeší dále, mám si vzít dva bratry jako svědky a objektivizující činitele a napomenout jej takto. Teprve napotřetí mám napomínat veřejně,“ poznamenal Badal a dodal, že ve Vatikánu se takto nejedná.