Poukázal na to, že existuje mnoho způsobů, jak někteří intelektuálové nepřímo říkají, že obyčejní lidé jsou hlupáci. Místo sdělení, že jsou občané příliš hloupí na to, aby směli v klíčových otázkách v referendech spolurozhodovat, slyšíme často tvrzení, že nejsou dostatečně informováni. Ale ani ten nejlépe informovaný člověk přece neví všechno, co je v daném případě důležité, a i on tedy vše posuzuje pouze na základě neúplných znalostí. Navíc není vůbec jisté, že čím více víme, tím lépe rozhodujeme. Dokazují to hrubé chyby špičkových expertů z ekonomie, politologie a ostatních sociálních věd.

Schopnost reagovat je předností lidského druhu

Jiný, svou prostoduchostí až dojemný pokus opsat své přesvědčení o hlouposti většiny je odkaz na to, že je názorově nestálá. Jako doklad byla v poslední době použita změna názoru českých voličů na vystoupení země z EU poté, co došlo k Brexitu. Těch, kteří jsou nyní pro vystoupení, totiž přibylo.

Robejšek míní, že schopnost reagovat na změnu situace je spíše předností lidského druhu. Naopak ti živočichové, kteří toho nebyli schopni, vymřeli.

Přesvědčení, že většina lidí je příliš omezená, a nemá tudíž mluvit do politiky, se dá vyjádřit i takto: „Dvě třetiny občanů jsou pro trest smrti.“ Čtenáře má trknout, že takové lidi přece nemůžeme nechat rozhodovat o závažných otázkách. Jinými slovy to znamená, že každý, kdo má ohledně trestu smrti jiný názor než většina intelektuálů, nemá právo rozhodovat ani o žádném jiném tématu. Podle Robejška by se ale stejně „přesvědčivě“ dalo zpochybnit právo spolurozhodovat i u příliš starých, nebo příliš mladých lidí, ale třeba také u všech vysokoškoláků.