„Jako sociální pracovnice jsem dříve jezdila do uprchlických táborů. Zažila jsem všechny vlny. Před 23 lety vlnu Bosňáků, kterých přišlo 5 a půl tisíce, v roce 1999 Kosováků a potom i Afghánců, kterých bylo také přes pět tisíc, ale většinou pak šli někam dál za svými komunitami. V letech 2003 a 2004 tady prošlo šestnáct tisíc Čečenců. Současná migrační vlna na nás nezanechala žádné stopy, opravdu tady nikoho nemáme,“ konstatovala v úvodu Věra Roubalová z poradny pro uprchlíky. Vloni podle ní požádalo o azyl v České republice maximálně 150 lidí, většinou jsou to Ukrajinci. „Před 15 lety jsem si udělala psychoterapeutické vzdělání a s migranty pracuji dlouhodobě. Před rokem jsem si všimla, že migranti, kteří za mnou chodí přes 10 let, se většinou bojí. A říkají, že ta společnost je jiná, než byla před pár lety. Chová se jinak. Zažila jsem Čečenku nosící šátek, která nastoupila do autobusu – a někdo ji napadl a křičel na ni: táhněte domů, co tady chcete. Ona tomu vůbec nerozuměla. Chci tím říci, že i pro ně – a žijí tady roky – to bylo překvapení,“ konstatovala. Věra Roubalová prozradila, že je ze židovské rodiny. „Moje babičky byly nuceny jít do koncentráku, jedna v Osvětimi zahynula. Druhá prošla Terezínem a poté emigrovala do Izraele. Vnímám tedy ten velký strach ve společnosti a říkám si: Aha tak takhle to asi bylo ve třicátých letech. Kdy společnost ve strachu najednou hledala nepřítele. Tehdy to byli Židi. Takhle jsem to pochopila. Teď co s tím? Mluvit o emocích nemá cenu. Je třeba k tématu přistoupit racionálně. A hlavně s lidmi mluvit. Proto jsem tady,“ sdělila.
Nastává postupný zánik evropské civilizace?
Jako host pořadu byl i zástupce Syřanů Ibrahim Al Sulaiman. Profesí fotograf, na Univerzitě Karlově vystudovaný žurnalista. V Liberci žije dvě desítky let, má české občanství. Jeho rodné město se ocitlo pod nadvládou takzvaného Islámského státu. Není muslimem, ani křesťanem, ale ateistou. Strach je podle něj přirozenou lidskou vlastností. A proč mají Češi dnes větší strach z cizinců než před několika lety? „Můžou za to samozřejmě teroristické útoky v západoevropských velkoměstech. Ale vyvolávají ho i někteří čeští politici, včetně toho nejvyššího,“ myslel si a připomněl také situaci ve třicátých letech. „Tehdy to byl Goebbels a jeho propaganda. Teď je to v mnohém podobné,“ zdůraznil.
První příspěvek od návštěvníků byl ostrý. „Kaddáfí kdysi řekl, že není potřeba rozbít Evropu terorismem, násilím, válkami. Stačí 50 milionů muslimů v Evropě, aby se evropská kultura změnila. Takže kvůli strachu z terorismu nám uniká to podstatné. A to je postupný zánik evropské civilizace,“ obával se architekt Radim Kousal. Počet muslimů v Evropě vyčíslila Zora Hesová z Asociace pro mezinárodní otázky. „V Evropské unii jich je 12 až 15 milionů, když přibereme Balkán, tak se dostaneme ke dvaceti. Tam ale žijí po generace. Můžeme ještě připočítat Rusko, což je ale velká země ležící na dvou kontinentech, tam jich je asi 15 milionů.“
Západ podporoval radikalizaci muslimů
Problémem podle ní jsou sociálně vyloučená ghetta v některých městech západní Evropy, což je ale jen menší část v Evropě žijících muslimů. „Je to podobné jako s Romy v České republice, kdy asi třetina z nich má problémy se sociální integrací. Ale všeobecně je pocit, že ten problém má většina Romů,“ upozornila. Pak vysvětlila, co znamená slovo integrace. „Znamená to najít si práci a dodržovat zákony té země.“ S tím souhlasil i Ibrahim Al Sulaiman. „Když nebudu dodržovat zákony této země, ať mi odeberou občanku a řeknou – jdi si tam, odkud jsi přišel. S tím naprosto souhlasím.“
Přítomný Syřan vysvětlil ze svého pohledu, kde se vzala radikalizace části muslimů v západní Evropě. Vinu dává i západním státům, které v době studené války v souboji Západ versus Východ chtěly oslabit sekulární režimy v takzvaném třetím světě, které spolupracovaly a byly spojenci sovětského bloku. „A tak si nechaly stavět mešity. Nechaly hlásat radikální imámy a vymývat mozky muslimům. Někteří z nich se pak vraceli například do Alžírska. A vyvolávali tam nepokoje. Západ také dával azyl třeba Muslimským bratrům, což jsou podle mě teroristi.“
Když mě lidé viděli, tak prchali. Jsou i černí Češi
Další návštěvník jménem Němeček se ptal, kde nastal v dříve tolerantních Češích tak náhlý obrat. Roubalová to považuje i za dědictví minulého režimu, kdy byly ve společnosti potlačeny některé morální hodnoty. „Nechci však rozhodně paušalizovat, každý jsme jiný. Spousta Čechů ale žádné cizince ani nezná. Podstatné by bylo, aby je poznali. Tak jako se s nimi řadu let setkávám já. Jsou to lidi jako my se svými problémy, s plusy i minusy,“ objasnila. Kromě Ibrahima bylo mezi diváky i několik dalších cizinců dlouhodobě žijících v Liberci a většinou už majících české pasy. Jeden z nich, Zizien Adama, původem z Burkina Fasso, který pracuje na Technické univerzitě, vyprávěl, jaké byly reakce, když k nám koncem osmdesátých let přišel. „Když mě lidé viděli, tak prchali. To se za tu dobu změnilo. Vidím pokrok hlavně u mladých, ti už jsou úplně jiní,“ konstatoval. Ale u lidí starší generace – aspoň některých – podle něj předsudky zůstávají. Nedávno se mu stalo, že stál ve frontě v pražské nemocnici, kde si něco zařizoval. „A vy máte u nás zdravotní pojištění? ptala se mě udiveně paní stojící přede mnou. Vytáhl jsem občanku a ona vytřeštila oči a řekla nevěřícně: Vy jste Čech? Ano. Ode dneška musíte vnímat, že Česko není stoprocentně bílé. Jsou i černí Češi.“ Přidal i novější historku ze soboty, kdy vezl svoji dceru na vystoupení. Když na místo přijel, všude viděl nápisy SPD. „Ptal jsem se organizátorů, co je to za stranu? No Okamura, toho znáš, ne?“ pobavil přítomné. „Měl jsem tam známého a ten mi říká: Nechceš k nám vstoupit? A vedle sedící sedmdesátník se ptá: Ale ty nejsi mohamedán, že ne? Tak mu povídám, že napůl jsem,“ prozradil kuriózní historku jeden z prvních černochů, který se kdy objevil v Liberci.
Vnučka studuje v Holandsku. Od atentátů v Paříži špatně spím
V závěru akce promluvil i starší pán jako zástupce těch, co mají strach. Upozornil, jak těžká je integrace na příkladu Romů. Která se podle něj doposud úplně nepodařila. „Úplně jsme se nesžili. To bude, až když přijdu na stavbu a bude tam romský inženýr. Až si kantoři nebudou stěžovat, že to romské děti ve třídě brzdí. A k tomu strachu. Nenosím šátek. Ale také se mi třeba v tramvaji stane, že absolvuju srážku s blbcem. Lidé, kteří se sem stěhujou, neměli by se toho bát. Sedmdesát procent Čechů je slušných,“ domníval se. Sám však strach má. „Vnučka studuje v Holandsku. Od té doby, co byly teroristické útoky v Paříži, špatně spím a bolí mě žaludek,“ prozradil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
