Oproti loňskému roku, kdy se během diskuse strhl ostrý konflikt mezi exprezidentem Klausem a viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem, se tentokrát akce nesla v naprosto klidném duchu. Povětšinou studenty zcela zaplněná Vencovského aula si tak střízlivě vyslechla příspěvky obou zmíněných. Konflikt nepřišel ani v následné diskusi s posluchači.
Václav Klaus v úvodu jednoznačně konstatoval, že při letošním kulatém výročí Sametové revoluce už může v poklidu říci, že od pádu komunismu uplynulo už 25 let. Dříve si prý nebyl jistý, zda má říkat, že od pádu bývalého režimu uplynulo už, nebo, teprve tolik a tolik let.
Exprezident nehovořil pouze o událostech přímo následujících pád komunismu, ale komentoval i novější dění a obecně polistopadový vývoj. Výročí Listopadu 1989 je podle jeho slov v těchto dnech a měsících hodně komentováno a diskutováno, nicméně většina dnešních studentů tomu prý málo rozumí. Vzápětí si Václav Klaus neopomněl udělat malou reklamu na svoji knihu k tomuto tématu, která příští týden vyjde.
Události kolem změny režimu a následné transformace Klaus vnímá jako dobře provedený historický zvrat. „Měli bychom se hlavně bránit zapomínání a vzpírat se stále se opakujícím dezinterpretacím toho, co se tehdy událo,“ sdělil bývalý prezident a připomněl, že posledních 25 let je nejdelším nepřerušeným klidným obdobím českých dějin za poslední století.
Komunismus nikdo neporazil, zhroutil se sám
„Trápí mě absence vážné analýzy komunismu, zejména jeho závěrečných měkčích fází, které byly nesporně mírnější a přežitelnější než různé chvíle 50. let, ale je to tak, že o těch padesátých letech a velkých extrémech se píše a zejména točí filmy snadněji. To je velká chyba, protože chybí pochopení závěrečných fází komunismu,“ myslí si Klaus. Bez toho prý není možné posoudit, proč komunismus skončil tak relativně snadno a klidně, aniž by se bránil.
K tomu pak Václav Klaus podotkl svůj známý názor, že se komunismus rozpadl, že nebyl poražen, což se leckdo zlobí, protože se u nás leckdo hlásí k tomu, že komunismus porazil. „To není přesné, komunismus zkolaboval, padl,“ upřesnil.
,,Kunda, hovno, zkurvili". Taková slova použil v přímém rozhlasovém přenosu prezident Miloš Zeman. Co vy na to?Anketa
„Lidé tehdy evidentně chtěli konec komunismu, chtěli svobodu a prosperitu, jaké viděli při tom nakukování přes železnou oponu na Západě. Možná ale lidé více chtěli volnost než svobodu v politickém slova smyslu. Stejně tak nevím, jestli k té žádané prosperitě chtěli i práci, výkon a své vlastní cílevědomé úsilí. Respektive, jestli dobře věděli, že bez toho ta prosperita není možná,“ zamýšlel se exprezident.
„Mám strach, že obojí, to popletení si politické svobody s volností a to nedocenění předpokladů prosperity, nás pronásleduje dodnes. I po těch pětadvaceti letech, které uplynuly,“ naznačil Klaus, že lidem nedocházelo, že k tomu, aby se měli dobře, budou muset sami významně přispět vlastní prací.
Co začalo podle jeho slov postupně v politice stále více selhávat? „Docházelo a dochází k posilování a nakonec k vítězství nestandardní politiky, charakterizované vymizením ideových střetů a přeměnou politických střetů na osobní nepřátelství a zájmové konflikty, kde o ideje vůbec nejde. Patří k tomu i vznik a rostoucí síla nových, údajně či zdánlivě, nepolitických stran, vlastně nestran. Patří k tomu i nastolení náhradních témat. Zejména falešného moralizování, jehož vyvrcholením je ve světě asi bezprecedentní hra na korupci, která se u nás rozvíjí a rozehrává způsobem neznámým ve zbytku světa,“ pokračoval zostra Václav Klaus.
A teď vám povím, co způsobila Lisabonská smlouva...
Ten v průběhu svého vystoupení upozornil ještě na dvě témata. Jednak se pozastavil nad naprosto zásadní změnou poměrů v EU od 1. listopadu, kdy například hlasovací váha Německa se zvýšila v noci z 31. října na 1. listopadu z osmi na šestnáct procent. „Hlasovací síla šesti největších zemí EU vzrostla z 39 na 70 procent. Adekvátně k tomu poklesla váha 22 malých členských zemí z 54 na 30 procent. Mě fascinuje, že o tom není nadpis ani zmínka v novinách. Dokazuje to, že tyto věci pravděpodobně už nikoho nezajímají,“ posteskl si exprezident. Tato změna nastala díky Lisabonské smlouvě, kterou ve své době Klaus coby prezident dlouho blokoval a až jako poslední státník ze zemí EU podepsal.
Dále se Klaus krátce zmínil také o Ukrajině, což uvedl slovy o nečekaném zauzlení mezinárodní situace. „Ke všem problémům světa přibyla ukrajinská krize a její téměř neskutečná dezinterpretace v médiích. Vnitřní ukrajinský konflikt je jedna věc. Horší je to, že dnes už jde o konflikt o Ukrajinu. Došlo ke zneužití Ukrajiny a Ukrajinců v boji o dominanci v současném světě,“ dodal Václav Klaus.
V rámci úvodních příspěvků na VŠE vystoupil i děkan Národohospodářské fakulty Miloslav Ševčík, který své vystoupení pojal především jako exkurz, co to vlastně komunismus je, jaké jsou jeho dávné kořeny i postuláty. Zmínil rovněž, jak jsme se měli v době komunistického režimu v porovnání s dneškem. V publiku ve Vencovského aule bylo možné krom téměř celého složení Institutu Václava Klause zahlédnout Janu Bobošíkovou, prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého či některé současné i bývalé členy bankovní rady České národní banky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
