Útvar pro odhalování organizovaného zločinu už od března 2012 prověřuje skupinu aktérů ze spletité kauzy bývalé vrchní ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase Jany Nagyové (dnes Nečasové) pro podezření ze sabotáže klíčových českých úřadů. V policejním spisu se objevují také jména lobbistů Romana Janouška a Ivo Rittiga, v čele skupiny stál údajně bývalý náměstek vrchního státního žalobce v Praze Libor Grygárek a exnáměstek ministra vnitra Michal Moroz. Informace přinesla před několika dny MF Dnes.
Vyšetřovatelé spatřují podstatu případu v tom, že organizovaná skupina lidí se cíleně snažila obsazovat klíčové posty ve státní správě tak, aby z toho měla užitek a současně i krytá záda. Aktéři podle nich „úmyslně poškozovali ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky", napsal server iDnes.cz.
„Pokud by byl Petr Nečas, Jana Nagyová a další členové z údajné zločinecké skupiny usvědčeni z trestného činu sabotáže v roce 1990, ještě tehdy by jim reálně hrozilo odsouzení k trestu smrti. V současnosti mohou být členové takovéto skupiny v případě prokázání viny odsouzeni k výjimečnému trestu," píše novinářka a zakládající členka Svobodných Irena Válová na serveru Česká pozice.
Novinářka ve svém článku podává obsáhlý výklad toho, co je sabotáž. Cituje například učebnici dějepisu pro 8. třídu z roku 1983, kde se píše doslova: „Vedle hospodářských těžkostí narušovaly socialistickou výstavbu v Československu také sabotáže a diverzní akce imperialistických sil."
Tolik prý politický pohled na trestný čin sabotáže. Válová přidává také pohled právní, kterému věnuje akademik a advokát Tomáš Gřivna jednu kapitolu ve své knize Komunistické právo v Československu. „Ten vysvětluje, že diktatuře dělnické třídy přestalo vyhovovat staré, buržoazní právo. Musela vytvořit právo nové, přičemž na prvním místě nebyla ochrana života a majetku lidí, avšak ochrana republiky," cituje autorka článku.
Vymezení trestného činu sabotáže se v průběhu desetiletí příliš nezměnilo
Trestní zákon, jak píše Válová, rozdělil trestné činy do pěti oddílů, přičemž hned první obsahoval trestné činy proti republice. Také v trestním zákonu z roku 1961 zůstal trestný čin sabotáže v oddílu prvním mezi trestnými činy proti republice a vymezen byl stejně jako v roce 1950 jako maření nebo ztěžování důležitých úkolů státních nebo hospodářských institucí.
V novelizovaném trestním zákoníku z roku 2009 byl trestný čin sabotáže přesunut z Hlavy I. do Hlavy IX. s dalšími činy proti základům České republiky. Zajímavé podle novinářky je, že od roku 1950 se vymezení sabotáže příliš nezměnilo, jen se rozšířilo i na mezinárodní instituce a namísto trestu smrti hrozí pachatelům sabotáže výjimečné tresty.
„Ohrozit závažně mezinárodní postavení České republiky nemusí být zřejmě z pozice předsedy vlády úplně nemožné a způsobit škodu velkého rozsahu (nad 5 milionů Kč) mohl zřejmě úmyslně kterýkoli člen údajné zločinecké skupiny, jestliže tuto údajnou Nečasovu a Nagyové zločineckou skupinu policie pro trestný čin sabotáže prověřuje už třetí rok," konstatuje závěrem Irena Válová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: adr
