Lidi chtějí od státu všechno, ale sami si ani nevytřou chodbu. Tunely, výkřiky do tmy. Debata hejtmanských kandidátů v Pardubicích nabrala nečekaný směr

20.09.2016 22:35

Politici v Pardubickém kraji se shodli na tom, že v regionu je třeba dobudovat dopravní infrastrukturu. Budoucí možní krajští radní se však dotkli také otázky sociálního bydlení. Od Hany Štěpánové kandidující za Starosty a nezávislé zaznělo, že si někteří lidé představují, jak se o ně bude stát starat, ale sami pro sebe nic udělat nechtějí. Dokonce prý odmítají umýt si i chodbu...

Lidi chtějí od státu všechno, ale sami si ani nevytřou chodbu. Tunely, výkřiky do tmy. Debata hejtmanských kandidátů v Pardubicích nabrala nečekaný směr
Foto: pardubice.eu
Popisek: Pardubická radnice

Před kamery České televize znovu sedli krajští lídři jednotlivých stran a svedli spolu předvolební bitvu. Své síly změřili dosavadní hejtman Martin Netolický z ČSSD, komunista Jan Foldyna, Jan Řehounek z hnutí ANO, Jiří Skalický (TOP 09), Hana Štěpánová kandidující za Starosty a nezávislé, lidovec Roman Línek, který kandiduje nejen za KDU-ČSL, ale také za SNK-ED a nestraníky. Spolu s nimi do studia dorazili i Michal Kortyš z ODS a Jakub Kutílek kandidující za koalici Pirátů, zelených a Změny.

V úvodu se hosté shodli, že nejpalčivějším problémem v kraji je dobudování dopravní infrastruktury. Kromě toho akcentovali nutnost řešit problémy v krajském zdravotnictví. Napříč politickým spektrem znělo, že je třeba dokončit dálnici D35, která by měla spojit sever Čech se severem Moravy.

Kraj určitě žádné sociální byty stavět nebude

Občany kraje pálí i otázka dostupného bydlení. Lídři proto ve studiu ČT rozvíjeli koncepty sociálního bydlení. Štěpánová zdůraznila, že tento problém je třeba řešit už od dětí, měly by smysluplně trávit svůj čas. Stejně tak je třeba držet rodiny pohromadě. Dáma by zde ráda využila činnosti charitativních organizací. Pro názornost uvedla příklad, kdy v rodině bohužel zemře maminka a charita pomůže dalším členům rodiny tuto situaci zvládnout. Kraj by měl podle jejího názoru také podpořit ty rodiny, které se starají o své dědečky a babičky, jež tak nemusejí končit v domovech důchodců.

Řehounek z hnutí ANO ocenil, že na vládní úrovni existuje návrh zákona o sociálním bydlení. „Na druhé straně, ten zákon má spoustu problematických míst, přenáší mnoho povinností na města a obce,“ posteskl si kandidát Andreje Babiše. Komunista Foldyna oponoval, že otázku sociálního bydlení nemůže kraj ovlivnit tolik, jak se z vysílání může zdát. V současné době jsou sociální byty koncentrovány do města a obcí,“ podotkl politik. Jistě lze debatovat o tom, jak sociální bydlení zlepšit a jednotlivým obcím pomoct, ale hlavní tíha leží na samosprávách měst.

Ke slovu se dostal i občanský demokrat Kortyš. „ODS by to řešila pomocí terénních pracovníků rodinám, kde třeba nejsou zvyklí platit nájem. Naším cílem je pomoct jim tak, aby nájem platili,“ řekl člen ODS. I on však zdůraznil, že sociální bydlení je záležitostí obcí. Jako politik působící v Litomyšli o tom ví své. Uznal ovšem, že kraje a obce spolu v této otázce v posledních letech spolupracují.  

V tu chvíli se dostal ke slovu hejtman Netolický, jenž v debatě pronesl rázná slova. „Pardubický kraj určitě není ten, který bude stavět sociální byty. Může působit v roli mediátora mezi obcemi, které to mají na starosti, a samozřejmě státem,“ zaznělo z úst dosavadního hejtmana. „Já chci ještě zdůraznit to, že celá řada obcí po roce 1989 zprivatizovala svůj bytový fond a ty dnes nezvládají plnit ani ty základní požadavky, které stát chce. Samozřejmě stát jim na to také musí poskytnout finanční prostředky, např. z rozpočtového určení daní,“ vyložil svůj náhled na tuto problematiku Netolický.

Někteří lidé jen natahují ruku ke státu

Nepříliš povzbudivý příklad k tématu přidala i Štěpánová. „Jedna paní starostka mi vyprávěla o tom, že si postavili dům, kde měly začínat mladé rodiny... Získat finanční prostředky na stavbu takových domů není až tak těžké. Ale stát nestanovil pravidla co dál. Dostávají se tam třeba i lidé, kteří neustále jen čekají, že jim bude stát něco dávat, ale nechtějí se podílet na chodu toho domu. Když uvedu příklad, tak oni třeba nechtějí umýt chodbu,“ posteskla si dáma.

Obsáhle se krajští lídři věnovali problematice stárnutí populace v kraji. Přeli se o to, zda má smysl stavět další domov pro seniory v kraji. Skalický do této části debaty vnesl ekonomický rozměr. Jako poslanec prý prošel deset až dvanáct domů pro seniory v kraji a je si vědom toho, že kvalitu domů ovlivňují lidé, kteří tam pracují. „Tento personál má dnes 14 600 korun hrubého i s odměnami a nástupní plat je 11 600, takže se dostávají téměř na úroveň hrubé mzdy. My se tady můžeme bavit o tom, jestli stavět nebo nestavět nový domov pro seniory, ale otázka je, kdo se o ty seniory bude starat,“ kladl znepokojující otázku poslanec TOP 09.

Lidovec Roman Línek apeloval na rodiny, aby se staraly o své nejstarší členy, pokud to jen trochu jde. V kraji navíc existuje několik desítek sociálních služeb, které jezdí k seniorům domů a snaží se jim pomoct.

My privatizaci česky říkáme vytunelování, vypálil komunista

Nakonec se politici pustili i do debaty o českém zdravotnictví. Komunista Foldyna sepsul privatizaci nemocnic v kraji. „Z těchhle nemocnic byly zprivatizovány, my tomu říkáme vytunelovány,“ rozčílil se. Vedlo to k tomu, že lukrativní obory využily soukromé subjekty, zatímco o ty méně lukrativní nebyl zájem, takže to musel kraj i tak řešit.

Slovo si vzal také Roman Línek, za jehož vládnutí došlo k privatizaci. Trvá na tom, že to byl správný, byť poněkud zoufalý krok, protože stát převedl na kraje dluhy zatížené nemocnice, ale na jejich správu nepřidal dost peněz.

Řehounek volal po tom, aby kraj postavil novou krajskou nemocnici na zelené louce. U svých oponentů se však příliš pochopení nedočkal. „Já se omlouvám, ale já jsem kdysi napsal, že to je takový výkřik do tmy,“ okomentoval Řehounkův záměr občanský demokrat Kortyš.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

16:34 „Zachránit svět před komunisty, marxisty a fašisty“. Trump na dálku rozpálil Orbánovu konferenci

V Budapešti od čtvrtka již potřetí probíhá maďarská verze Konference konzervativní politické akce (C…