Europoslanec za ODS Jan Zahradil má za to, že není v zájmu Česka být součástí tzv. tvrdého jádra eurozóny. Už proto ne, že bychom se tím zbavili další části naší suverenity, tentokrát té ekonomické. Nemohli bychom si sami určovat inflační cíle a stanovovat kurz naší měny. Už bychom neměli vlastní měnu. Ve skutečnosti by příklon k tvrdému jádru znamenal jen to, že by se i o Česku ještě častěji rozhodovalo v Berlíně a v Paříži. Alespoň podle Zahradila.
Pavel Svoboda celou situaci vidí jinak. V komentáři uveřejněném na blogu Aktuálně.cz zdůraznil, že tvrdé jádro EU nemusí nutně splývat se zeměmi eurozóny. Švédsko také nemá společnou měnu a podle Svobody nelze říci, že by stálo mimo ono pomyslné tvrdé jádro.
doc. JUDr. Pavel Svoboda, Ph.D., D.E.A.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Vedle toho se mu zdá, že Zahradil přeceňuje tzv. státní suverenitu. Drtivá většina našeho exportu míří do EU a naše ekonomika je exportní. Pokud jde o obranu země, jsme zase závislí na spolupráci v rámci NATO. Sami bychom se dokázali případnému napadení bránit jen velmi krátkou dobu. Z tohoto pohledu suverenitu národního státu nahradila sdílená suverenita většího celku. Podle Svobody jde o globalizační proces, s nímž se musíme naučit žít a kterému se musíme přizpůsobit. V ekonomice už globalizace funguje dávno. Giganti jako Microsoft či Google jsou toho důkazem. A desetimilionová Česká republika by firemního obra Microsoft či Google jen těžko donutila ke změně chování, pokud by Češi dávali najevo nespokojenost s obchodními praktikami těchto firem. Ale EU jako celek to dokáže. Proto je v našem zájmu být pevnou součástí EU.
Členství v EU má pro Česko ještě jednu výhodu. Svět ví, že jsme členy Unie, že můžeme ovlivňovat její chod, a to nám otevírá dveře i k těm zahraničním partnerům, k nimž bychom se jako samostatně stojící stát dostali jen těžko. Proto opravdu má smysl být členy EU, byť je pravda, že některé státy jsou v tomto uskupení vlivnější než jiné. A nejvlivnější jsou Francie a Německo.
„Souhlasím ale s panem Zahradilem, že Unii povede tandem Francie–Německo, ale tak to bylo vždy. Nevím ovšem, kde přišel pan Zahradil k tezi, že někdo sliboval, že si všechny státy budou rovny, to je zcela nepodložené. Máme sice na unijním rozhodování větší podíl, než jaký by nám příslušel podle naší velikosti, můžeme leccos i zablokovat, ale o rovnosti nikdo nikdy nemluvil,“ napsal Svoboda.
Nakonec dodal, že je ještě jeden důvod, proč být členem EU. Sen o společné Evropě táhnoucí za jeden provaz byl společným snem mnoha politiků. Tento sen sdílel i Masaryk. Tento sen se naplňuje a fakt, že je Česko součástí tohoto snu, znamená, že jsme pevněji ukotveni v euroatlantické civilizaci. A to Svoboda považuje za vůbec nejpodstatnější.
„Stačí jen pohled na mapu, aby bylo každému jasné, že jako menší země uprostřed kontinentu máme eminentní zájem na maximální propojenosti Evropy, ať už jde o mír, měnu, obchod, dopravu atd., včetně společné práce na zajištění bezpečnosti kontinentu. Obehnat se ideologickým plotem snu o národní suverenitě a výjimečnosti češství je iluze, kterou si nejen nemůžeme dovolit, ale která je navíc škodlivá. Vede k izolacionismu, náckovství a všemu tomu, co způsobilo tragédie 20. století ze strany představitelů národních států. Budoucnost je v novém přemýšlení o subsidiaritě (účinné rozdělení pravomocí) reflektující realitu globalizace, v přemýšlení, které efektivněji rozdělí ochranu zájmů mezi obce, regiony, stát a kontinent,“ zdůraznil Svoboda.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
