Europoslanec za ODS Jan Zahradil má za to, že není v zájmu Česka být součástí tzv. tvrdého jádra eurozóny. Už proto ne, že bychom se tím zbavili další části naší suverenity, tentokrát té ekonomické. Nemohli bychom si sami určovat inflační cíle a stanovovat kurz naší měny. Už bychom neměli vlastní měnu. Ve skutečnosti by příklon k tvrdému jádru znamenal jen to, že by se i o Česku ještě častěji rozhodovalo v Berlíně a v Paříži. Alespoň podle Zahradila.
Pavel Svoboda celou situaci vidí jinak. V komentáři uveřejněném na blogu Aktuálně.cz zdůraznil, že tvrdé jádro EU nemusí nutně splývat se zeměmi eurozóny. Švédsko také nemá společnou měnu a podle Svobody nelze říci, že by stálo mimo ono pomyslné tvrdé jádro.
Ing. Jan Zahradil
Vedle toho se mu zdá, že Zahradil přeceňuje tzv. státní suverenitu. Drtivá většina našeho exportu míří do EU a naše ekonomika je exportní. Pokud jde o obranu země, jsme zase závislí na spolupráci v rámci NATO. Sami bychom se dokázali případnému napadení bránit jen velmi krátkou dobu. Z tohoto pohledu suverenitu národního státu nahradila sdílená suverenita většího celku. Podle Svobody jde o globalizační proces, s nímž se musíme naučit žít a kterému se musíme přizpůsobit. V ekonomice už globalizace funguje dávno. Giganti jako Microsoft či Google jsou toho důkazem. A desetimilionová Česká republika by firemního obra Microsoft či Google jen těžko donutila ke změně chování, pokud by Češi dávali najevo nespokojenost s obchodními praktikami těchto firem. Ale EU jako celek to dokáže. Proto je v našem zájmu být pevnou součástí EU.
Členství v EU má pro Česko ještě jednu výhodu. Svět ví, že jsme členy Unie, že můžeme ovlivňovat její chod, a to nám otevírá dveře i k těm zahraničním partnerům, k nimž bychom se jako samostatně stojící stát dostali jen těžko. Proto opravdu má smysl být členy EU, byť je pravda, že některé státy jsou v tomto uskupení vlivnější než jiné. A nejvlivnější jsou Francie a Německo.
„Souhlasím ale s panem Zahradilem, že Unii povede tandem Francie–Německo, ale tak to bylo vždy. Nevím ovšem, kde přišel pan Zahradil k tezi, že někdo sliboval, že si všechny státy budou rovny, to je zcela nepodložené. Máme sice na unijním rozhodování větší podíl, než jaký by nám příslušel podle naší velikosti, můžeme leccos i zablokovat, ale o rovnosti nikdo nikdy nemluvil,“ napsal Svoboda.
Nakonec dodal, že je ještě jeden důvod, proč být členem EU. Sen o společné Evropě táhnoucí za jeden provaz byl společným snem mnoha politiků. Tento sen sdílel i Masaryk. Tento sen se naplňuje a fakt, že je Česko součástí tohoto snu, znamená, že jsme pevněji ukotveni v euroatlantické civilizaci. A to Svoboda považuje za vůbec nejpodstatnější.
„Stačí jen pohled na mapu, aby bylo každému jasné, že jako menší země uprostřed kontinentu máme eminentní zájem na maximální propojenosti Evropy, ať už jde o mír, měnu, obchod, dopravu atd., včetně společné práce na zajištění bezpečnosti kontinentu. Obehnat se ideologickým plotem snu o národní suverenitě a výjimečnosti češství je iluze, kterou si nejen nemůžeme dovolit, ale která je navíc škodlivá. Vede k izolacionismu, náckovství a všemu tomu, co způsobilo tragédie 20. století ze strany představitelů národních států. Budoucnost je v novém přemýšlení o subsidiaritě (účinné rozdělení pravomocí) reflektující realitu globalizace, v přemýšlení, které efektivněji rozdělí ochranu zájmů mezi obce, regiony, stát a kontinent,“ zdůraznil Svoboda.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp