V roce 2014 došlo ve Vrběticích k výbuchům zbrojních skladů, při kterých zemřeli dva čeští občané. Policisté ve spolupráci s BIS zjistili, že za výbuchem stáli dva agenti ruské armádní rozvědky. Tajná zpráva o tomto činu se dostala až na Hrad, ale tam byla za nejasných okolností skartována. Poslanci bezpečnostního výboru teď chtějí zjistit, jestli se k dokumentu nedostal někdo, komu je to zapovězeno, jelikož nemá příslušnou bezpečnostní prověrku, jako např. kancléř Vratislav Mynář nebo poradce prezidenta Martin Nejedlý.
Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)Anketa
Bobošíková v souvislosti s případem Vrbětice upozornila, že vláda Petra Fialy (ODS) chce přijmout obdobu tzv. Magnitského zákona, To je zákon přijatý v roce 2012 administrativou amerického prezidenta Baracka Obamy, který uvaluje finanční a vízové sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv, Zákon je pojmenován po ruském podnikateli Sergeji Magnitském, který byl zadržen poté, co několik vysoce postavených Rusů obvinil z vysávání státních peněz. V roce 2009 ve vězení zemřel.
Podle Bobošíkové zákon ve skutečnosti nenapsala americká administrativa, ale investor Bill Browder, muž s mediálním vlivem.
„Magnitského zákon má přitom velmi složité pozadí. Nespadl z nebe. Nenapsala ho administrativa USA, ale stojí za ním soukromý investor s mediálním vlivem. Na mezinárodním fóru zákon dlouhodobě propaguje zmíněný velmi kontroverzní finančník William Browder. Ten vydělal v Rusku při privatizaci miliardy dolarů. Později byl z Ruska vyhoštěn a následně odsouzen za zpronevěry. Browderovi se podařilo vylíčit svůj příběh a příběh jeho daňového poradce Magnitského, podle kterého je zákon pojmenován, jako hrdinský boj lidskoprávního dobra s putinovským totalitním zlem,“ uvedla Bobošíková ve videu dostupném na serveru YouTube.
Bobošíková popsala Magnitského jako muže, u kterého existovaly důvody k zadržení, a to i podle Soudu pro lidská práv ve Štrasburku, který se Magnitského případem zabýval. Ruské úřady se obávaly, že Magnitskij bude chtít utéct ze země.
Pokud jde o Browdera, Bobošíková upozornila, že dědeček dnešního investora Williama Browdera Earl Browder býval generálním tajemníkem komunistické strany USA. Za americké komunisty také dvakrát neúspěšně kandidoval na prezidenta. „Stejně jako řada dalších členů Browderovy rodiny byl navíc agentem KGB,“ řekla Bobošíková.
William Browder se v roce 1998 vzdal amerického občanství, prý na protest proti tomu, že jeho dědeček byl za své politické smýšlení perzekvován.
Podle Bobošíkové to ukazuje, že Willam Browder si hraje na oběť politických procesů. I v Rusku, i v USA. „Jiná verze říká, že Browder se vzdal amerického občanství, aby nemusel platit daň ze zahraničních investic,“ uvedla Bobošíková.
Mladý William Browder se prý snažil po roce 1989 podnikat v Polsku a posléze i v Rusku, jak již bylo naznačeno. „Kde se snažil vtáhnout do svých spekulací i George Sorose,“ uvedla někdejší novinářka Bobošíková. A k dovršení všeho zlého využil smrti svého účetního Magnitského, jemuž skutečně nebyla v rozporu s lidskými právy poskytnuta lékařská péče, v boji proti Rusku.
„Českou republiku měl Browder v hledáčku mnoho let. Už v roce 2011 vystoupil v Praze na Foru 2000, které uváděl bývalý prezident Václav Havel. V roce 20154 týdeníku Respekt řekl, že prezident Zeman je velmi proruský. Proto tehdy neviděl šanci pro prosazení tzv. Magnitského zákona v České republice, ale sliboval, že o to bude usilovat.
„Dveře do České republiky mu otevřeli Piráti. Už v roce 2019 se tehdy řadový poslanec Jan Lipavský rozhodl uspořádat sněmovní seminář o tzv. Magnitského zákonu a na svém twitteru se pochlubil Browderovou knihou se srdečným věnováním. Dozvěděli jsme se, že oba muži se velmi těší na spolupráci při prosazení onoho zákona u nás. Browder proto oslavoval jmenování Fialovy vlády a Jan Lipavský čile sdílí Browderovy příspěvky na svém twitteru,“ uvedla Bobošíková.
Po světě se ale podle někdejší novinářky našli lidé, kteří začali Browderova tvrzení o Rusku kriticky přezkoumávat. Příkladem podle Bobošíkové může být i film Andreje Někrasova „Magnitského zákon: Za scénou“, na jehož financování se podílely Norsko, Francie i Německo a který prý odhalil některé Magnitského manipulace. Ale v Evropském parlamentu bylo jeho promítání zakázáno. „Protože Browder vyhrožoval organizátorům žalobou,“ řekla Bobošíková.
„Režisér Bruselem zakázaného filmu o sporném pozadí Magnitského zákona v otevřeném dopise předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové napsal, že neexistuje žádný důkaz, že Magnitský bojoval proti korupci a že postava Magnitského jako bojovníka proti korupci je vytvořena Browderem, který ji použil ke zkreslení svých vlastních obchodních aktivit v Rusku. Svůj dopis prý Někrasov zakončil otázkou: ‚Co si mají lidé myslet o evropské demokracii, když se Evropský parlament stane místem, kde může být evropský veřejně financovaný a redakčně schválený film zakázán objektem, který film vyšetřuje?‘.“
Nakonec si položila otázku, co se stane zdrojem práva v Česku. „Objektivní posouzení informací, které mnoho lidí vyvrátilo, nebo Browderův mezinárodní lobbing poháněný zaslepenou nenávistí vůči Rusku. ... A proč má být kvůli osobním ambicím Jana Lipavského Česká republika politickou a ekonomickou obětí manipulace jeho kamaráda Browdera? Co myslíte, jak to dopadne?“ uzavřela své vystoupení Jana Bobošíková otázkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
