Ve čtvrtečních Událostech Česká televize avizovala, že druhý den mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC by se měl věnovat pomoci Ukrajině. Ta dostala značný prostor už hned na začátku, když o spolupráci proti ruské agresi hovořili hned po sobě Petr Pavel, z televize Volodymyr Zelenskyj a Petr Fiala.
V pátek na naplnění veřejnoprávní prognózy začal pracovat hned ve svém úvodním vystoupení ministr zahraničí Jan Lipavský.
Někteří očekávali komentář k aktuálnímu útoku Izraele na Írán, ministr se ale držel předem připraveného tématu Ukrajina jako náš test.
Otázky této písemky podle něj směřují na evropskou jednotu a ochotu postavit se agresi.
Následoval diskusní panel, ve kterém Lipavského doplnil jeho kyjevský protějšek Andrij Sybiha, společně se zástupci ministerstev zahraničí Rumunska a Francie. Panel s názvem Ruská agrese proti Ukrajině: Vyhlídky na mír měla rozebrat sliby prezidenta Trumpa o míru za 24 hodin a otázku, zda je „možný kompromis na úkor hodnot“.
„Musíme udržet Trumpa ve světě a severoatlantické bezpečnostní architektuře, jak jen to bude možné,“ sdělil hned na úvod Jan Lipavský. A připustil, že s americkým prezidentem a jeho diplomaty to není jednoduchá diskuse.
Ukrajinský ministr, usazený uprostřed pětice panelistů, na rozdíl od něj k aktuálnímu dění komentář poskytl, a doplnil jej poznámkou, že Írán je ruským satelitem a zbraně, hrozící Izraeli, jsou ruské výroby.
Podle Sybihy je třeba blízkovýchodní region zklidnit, protože to destabilizuje svět, a to nyní nepotřebujeme.
Následně už se dostal k dění kolem své země a vyzval: „Potřebujeme tvrdé západní sankce proti Rusku.“ Na ropu, plyn, také na ruské banky včetně té centrální a regionálních bank. To prý Putin skutečně pocítí.
„Říkáme to dlouhodobě: Putin rozumí jen jazyku síly,“ zaznělo z pódia. Západ se o tom podle něj naposledy mohl přesvědčit kolem jednání v Istanbulu, kde Putinovou rétorikou byla ultimáta a požadavky na ukrajinskou kapitulaci.
Francouzský diplomat Benjamin Haddad se chopil slova s poznámkou, že někteří o ukrajinské válce mluví jako o „lokální šarvátce“, ale tou rozhodně není. „Vidíme, že sami Rusové jí přikládají velký význam, má to pro ně globální rozměr,“ myslí si.
„Takže Ukrajina je dnes zkrátka první linií obrany Evropy,“ uvedl zástupce administrativy prezidenta Macrona. Ten před dvěma lety právě na konferenci GLOBSEC vyhlásil ostrou politiku proti Rusku.
A nezdržel se poznámky, že chování Trumpovy administrativy k evropským spojencům tomuto zájmu Západu skutečně nepomáhá.
Rumunská státní tajemnice ministerstva zahraničí Ana-Cristina Tinca se zapojila slovy, že čelíme nepříteli, jakého jsme ještě neviděli. „Je to poprvé, co nám nad Rumunskem létají nepřátelské drony,“ připomněla.
Takže je podle zástupkyně rumunské vlády třeba pomáhat Ukrajině, aby držela pozice a zadržovala agresora. „Brání tím ruské agresi proti komukoliv z nás,“ myslí si.
A pohovořila o tom, jak Rumunsko s Ukrajinou spolupracuje i hospodářsky, jak třeba zmodernizovalo své černomořské přístavy pro export ukrajinských výrobků. Proto by jedním z cílů západní pomoci mělo být dostat celý region do moderního globálního světa.
S tím souhlasil i Jan Lipavský. „Náš vztah k Ukrajině se změnil z pomoci na spolupráci. Ukrajina se stala našim strategickým partnerem a my ji musíme mnohem více zapojit do našeho západního systému,“ vyzval.
Ministr Sybiha přikyvoval a přidal další možnosti, jak se Ukrajina může zapojit. „Naší výhodou dnes je, že si nové technologie můžeme hned testovat přímo na bojišti. A budeme je moct nabídnout k zajištění bezpečnosti celé Evropě. To bude náš příspěvek,“ věří.
„My jsme součástí demokratické bezpečnosti západu, a jsme na to hrdí,“ sdělil také šéf ukrajinské diplomacie.
Signál pro Západ je podle něj dnes zcela jasný: Právě teď potřebuje Ukrajina podpořit svůj zbrojní průmysl. „Vyzýváme světové společnosti, investujte u nás, vyděláme na tom všichni,“ doporučil.
Francouzský zástupce souhlasil, Ukrajina je podle něj dnes aktivním účastníkem západního obranného průmyslu.
Na panel v sále Václava Havla navázalo několik menších seminářů, na kterých ukrajinští zástupci prezentovali své konkrétní představy. Třeba setkání Ukrajina v časech Trumpa, tarifů a revitalizace Evropy, kde vystupoval místopředseda ukrajinského parlamentu s bývalým americkým velvyslancem u NATO a speciálním zástupcem pro Ukrajinu Kurtem Volkerem.
Součástí prezentace byl i výklad, že celní války supervelmocí mají pro Ukrajinu i pozitivní efekt, který možná dokonce převažuje, stejně jako prezentace výhod uzavřené podoby „minerálové dohody“.
Někdejší obamovský ambasador Volker několik minut varoval před Trumpem, který podle něj nemá žádný zájem na Putina tlačit, až mu místopředseda Kornijenko bodře pravil „já nejsem Kurt, tak to řeknu diplomaticky“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 9 čtenářů)
Je pro vás dnešní Ukrajina součástí Západu?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
Putin z Putimi
