„Ferdinand Poseroutka prosí Gottwalda: Chtěl bych se opět uplatnit, kadil jsem Benešovi, kadil jsem Háchovi, já každý režim chutě pokadím… A zpod pera mu teče syrovátka a stoupá řídký dým.“ Tato báseň je z pera nomenklaturního poety Karla Sýse. V posledních dnech se třeskutě řeší návrh na státní vyznamenání zasloužilého umělce Karla Sýse, jak ho již dekoroval před rokem 1989 socialistický režim.

Rotary Ferdyše Pištory a další ukázky Sýsovy poezie:

Návrh na Sýsovo nové, demokratické, vyznamenání předložil komunistický poslanec a předseda podvýboru pro svobodu slova a média Leo Luzar. Jeho idea se zalíbila poslancům Stanislavu Berkovcovi z ANO a Antonínu Staňkovi z ČSSD a schválil ji podvýbor pro státní vyznamenání a Sněmovně ho spolu s jinými jmény (viz příloha – pozn. red.) k projednání plénu předložil předseda podvýboru Vojtěch Pikal z Pirátů. Medaili pro Sýse pak doporučilo 108 ze 161 poslanců (ANO, ČSSD, KSČM, SPD-TO a Piráti).

Jméno básníka Sýse je dnešním čtenářům povětšinou neznámé. Pojďme proto nahlédnout do jeho tvorby. Sýs se vyjma angažované tvorby věnuje i poezii s erotickým nádechem. Například v kusu s názvem Malá ranní onanie: „Sen má malou dušičku, nemůže hladit, ale jen štípat. V sedm když zavrčí rolety, a klíny se rozevřou vstříc dusnu, dosnívám sen o nočním lízání, o m*dání obouruč, čtyřruč, šestiruč. Semeno zase trefilo falešnou desítku.“