To se zcela jasně potvrdilo na předchozí konferenci uspořádané vloni v únoru v Panamě. Zde se FCTC pokusila prosadit redefinici cigaretového kouře tak, aby nově zahrnoval i páru a aerosoly produkované bezdýmnými alternativami cigaret, jako jsou nahřívaný tabák či elektronické vaporizéry. To jasně demonstruje, jak pomýlený a ideologický postoj k alternativám klasických cigaret WHO zastává. Šetření amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i řady dalších renomovaných úřadů dohlížejících na bezpečnost potravin v Evropě totiž opakovaně potvrdila, že aerosoly vznikající při nahřívání tabáku vykazují o více než 90 procent nižší hodnoty škodlivých chemikálií.
A existují odůvodněné obavy, že na ženevském zasedání, mimochodem konaném za zavřenými dveřmi s velmi omezeným přístupem veřejnosti, se představitelé WHO mohou znova pokusit protlačit výše zmíněné nesmyslné zglajchšaltování cigaretového kouře a aerosolů. A pravděpodobně budou chtít zajít ještě dále. Ze seznamu na webu FCTC je zřejmý další tlak na zpřísňování již tak přísných až drakonických podmínek pro prodej nikotinových výrobků. Tedy další zvyšování minimálního věku nakupujících, zafixování minimálních cen, omezení příchutí a další. Bohužel dosavadní zkušenosti ukazují, že silná represivní opatření nevedou k poklesu počtu kuřáků, ale spíše k masivnímu rozvoji černého trhu s cigaretami spojeného s výpadky výběru spotřebních daní a nárůstu spojené kriminality.
Nicméně WHO je ochotna zajít ještě dále. Zmíněný seznam FCTC navrhovaných opatření obsahuje i řadu dalších položek včetně jedné zcela neuvěřitelné – zákazu cigaretových filtrů. Ano, čtete dobře. Filtry, zavedené v 50. letech minulého století, se používají k zachycení částic dehtu, nikotinu a dalších škodlivých látek přítomných v tabákovém kouři. I přes tento jasný přínos pro kuřáky WHO o zákazu filtrů uvažuje s tím, že jde o nástroj, který kuřákům dává pocit „falešného bezpečí“. Jak výstižně uvedl titulek webu Huffingtonpost.es: „Španělsko se připravuje na možný návrat k tabáku minulého století.“ A není to jen symbolický krok zpět. Ignoruje to desetiletí vědeckého pokroku a vznik alternativ s nižším rizikem – produktů, které již prokázaly měřitelné přínosy pro veřejné zdraví. Spojování kontroly tabáku a nikotinu v rámci jediného opatření stírá zásadní rozdíl mezi vysoce rizikovými výrobky produkujícími kouř a dramaticky méně rizikovými bezdýmnými alternativami. A to jednoznačně podkopává strategii snižování zdravotních dopadů kouření, která může zachránit miliony životů.
I proto je třeba silně apelovat na WHO, aby tyto nejen nesmyslné, ale především nebezpečné požadavky nemohla prosadit. A to musí být úloha i Evropské unie, která na ženevské konferenci bude reprezentovat zájmy členských států. Bohužel EU si ráda klade ambiciózní a často spíše ideologické cíle, jak nám ukazuje příklad dosti kontroverzního Green Dealu. Bylo by hezké se domnívat, že návrh Evropské komise bude respektovat spoustu svých vlastních hezkých slov o podpoře konkurenceschopnosti a inovací v EU. Naopak lze poměrně realisticky na základě zkušeností z minulých let předpokládat, že Evropská komise ve svém návrhu doporučí podporu a možná i zpřísnění navrhovaných opatření ze strany FCTC. A to tak navíc dále nalomí konkurenceschopnost Evropy jako v případě již zmíněného Green Dealu. Protože právě setření hranic mezi vysoce nebezpečnými klasickými cigaretami a mnohem bezpečnějšími alternativami nebude mít důsledky jen pro zdraví, ale právě i pro konkurenceschopnost starého kontinentu.
Inovace v nikotinovém průmyslu se totiž odehrávají právě na území EU a reálně přispívají ke globálnímu exportu evropské sedmadvacítky. Pro představu, již v roce 2021 zaměstnávala výroba těchto nových produktů téměř 140 tisíc osob (novější údaje nejsou k dispozici), dnes to bude již rozhodně mnohem více. Takže jak kvůli záchraně lidských životů, tak kvůli zachování stovek tisíc pracovních míst by měla Evropská komise tlačit na WHO, aby namísto ideologického přístupu začala prosazovat vědecky podložené způsoby odvykání kouření a škod na zdraví způsobených tímto zlozvykem. A my jako občané členských zemí EU musíme apelovat na vládu, aby konečně na úrovni EU začala prosazovat naše zájmy. Cesta k účinné kontrole tabáku totiž nespočívá v až hystericky prohibičním přístupu, ale v politice založené na důkazech. To znamená: jasně rozlišovat mezi produkty s vysokým a nízkým rizikem, podporovat přístup k bezpečnějším alternativám, investovat do vzdělávání spotřebitelů a zdravotníků a navrhovat daňové a regulační systémy, které odrážejí relativní riziko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
