Jste spokojeni se způsobem, jakým Petr Pavel vykonává úřad prezidenta? (Ptáme se od 23.5.2023)Anketa
Reakce Číny na letošní summit G7 dávají nahlédnout do toho, jak odlišně si velmoci představují pohled na svět, jeho budoucnost a rozložení sil. Státníci vydali obsáhlé komuniké, ve kterém mimo jiné říkají, že „je v globálním zájmu, aby Čína hrála podle mezinárodních pravidel. Vyzývají Čínu k tlaku na Rusko, aby zastavilo svou vojenskou agresi, přibližuje moderátorka. Čína se proti závěrům G7 ohradila.
V kontextu toho Bobošíková zmiňuje, že G7 je dodnes pouze neformální skupinou. „Zajímavé je, že komuniké podepsali lídři skupiny G7, která nebyla založena žádnou mezivládní smlouvou, nemá žádnou organizační strukturu, sídlo nebo aparát, nemá právní subjektivitu. Takže představitelé sedmi států nemají mandát odvození od právních dokumentů. A nemají ho ani, jak se zdá, od občanů zemí, které zastupují,“ upozorňuje publicistka, že podle posledních průzkumů například francouzskému prezidentu Macronovi nedůvěřuje na 70 procent Francouzů a německý kancléř má důvěru pouze třetiny Němců.
V kontextu toho poukázala na to, jak si ve stejném průzkumu stojí premiér Petr Fiala (ODS) co do důvěry občanů vlastní země, je až na posledním místě. „Důvěřuje mu jen 23 procent občanů naší země,“ dodala Bobošíková, jak je na tom Fiala ve srovnání s evropskými státníky.
Japonský summit G7 také provázely protesty Japonců s hesly „americký imperialista je terorista číslo jedna“ nebo „zastavte lži a zastavte válku“, „zastavte NATO“. Indický deník citoval buddhistického mnicha, který protestoval proti podpoře války, a deník China Daily přinesl rozhovor s mladým Američanem, který se protestů účastnil, aby ukázal, že ne všichni Američané souhlasí s politikou americké vlády. Nesouhlasí prý s agendou G7, která „je agendou pro bohaté vlády, nikoliv agendou pro mír a stabilitu“.
„Nevíme, nakolik je rozhovor pro čínský deník důvěryhodný, ale víme, že postoje údajného protestujícího amerického mladíka nejsou ojedinělé,“ pokračuje moderátorka Aby bylo jasno.
Podobně jako americký mladík nedávno hovořil i americký diplomat a bývalý ministr zahraničí Henry Kissinger, který tento týden oslaví 100. narozeniny. Obsáhlý rozhovor s titulkem „Jak se vyhnout třetí světové válce“ přinesl britský týdeník The Economist. V něm uvedl, že osud lidstva závisí na tom, jak se dokáže dohodnout Amerika a Čína. Na rozdíl od hitlerovského Německa nemá Čína na válce zájem. Kissinger také upozorňuje, že Washington nepochopil, co je cílem Číny. Zatímco Spojené státy se prý domnívají, že Čína chce dominovat světu tak jako kdysi Hitler, Čína chce být ve skutečnosti mocností, která si o svých domácích záležitostech rozhoduje sama.
Podle Kissingera je navíc systém v současné Číně postaven spíše na konfuciánství než na marxismu. Tvrdí, že Američané budou muset zjistit, jak udržet rovnováhu mezi dvěma mocnostmi a jak navázat trvalý dialog mezi Spojenými státy a Čínou.
Varuje také před válkou na Tchaj-wanu, která by nejenom zničila samotný ostrov, ale také zdevastovala světovou ekonomiku. Americký prezident Joe Biden by proto měl podle Kissingera svému čínskému protějšku říci následující: „Pane prezidente, dvě největší nebezpečí pro mír jsme právě my dva. A to proto, že máme schopnost zničit lidstvo.“
Pokud chce Amerika najít způsob, jak s Čínou vycházet, nesmí usilovat o změnu čínského režimu, říká Kissinger. Zhroucení komunistického režimu by podle něj vedlo k občanské válce, která by následně přerostla v ideologický konflikt a přispěla k celosvětové nestabilitě. V zájmu Spojených států podle jeho slov není dohnat Čínu k rozpadu.
Zároveň se Kissinger vyjádřil k rusko-ukrajinskému válečnému konfliktu. Rusko si podle něj v případě uzavřeného příměří ponechá Sevastopol na Krymu.
Pozastavuje se také nad přístupem Evropy, která sice nechce Ukrajinu v NATO, ale snaží se ji maximálně vyzbrojit. „Nyní jsme vyzbrojili Ukrajinu do bodu, kdy bude nejlépe vyzbrojenou zemí, která má nejméně strategicky zkušené vedení v Evropě,“ říká Kissinger, podle kterého má Čína prvořadý zájem na tom, aby Rusko vyšlo z války na Ukrajině nedotčené. Kolaps Moskvy by vedl k mocenskému vakuu ve střední Asii, kde by mohl vyústit v občanskou válku podobně jako v Sýrii.
Čína proto může být prostředníkem mezi Ruskem a Ukrajinou, ale zároveň Čína a Rusko spolu nebudou spolupracovat, spojuje je sice nedůvěra ke Spojeným státům. „Nikdy jsem se nesetkal s ruským vůdcem, který by řekl něco dobrého o Číně, a nikdy jsem se nesetkal s čínským vůdcem, který by řekl něco dobrého o Rusku,“ uvedl Kissinger.
V závěru rozhovoru se vyjádřil i k politice Spojených států. Kritizoval americké školství, média, kterým chybí smysl pro proporce a soudnost, a také ztrátu víry Američanů ve vlastní zemi, Americe podle něj chybí vedení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: nab
