„Snad se blížíme ke zdárnému konci. Je také nejvyšší čas, protože to má být v legislativní nouzi od 1. ledna. Pevně doufám, že už se po pěti měsících konečně dohodneme," řekla Maláčová.

Přídavky dostávají rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima. Stát jim dává měsíčně na dítě do šesti let 500 korun a od šesti do 15 let 610 korun, na studenta od 15 do 26 let pak 700 korun. Rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje, podniká, je na rodičovské, nemocenské, ošetřovném či v důchodu, mají částky o 300 korun vyšší. Podle návrhu novely o sociální podpoře by se mělo od ledna podle věku dítěte vyplácet 630, 770 a 880 korun. V rodinách s pracujícím rodičem by to pak bylo zas o 300 korun víc, tedy 930, 1070 a 1180 korun. Na tomto navýšení o 26 procent shoda byla.

Přídavek pobírá asi 240.000 dětí a roční výdaje činí 2,3 miliardy. Maláčová navrhuje, aby dávku mělo o 250.000 či 350.000 dětí víc. Dosáhly by na ni rodiny s příjmem do 3,4 či 3,6násobku životního minima. Stálo by to ročně o 3,6 či 4,9 miliardy víc. Pokud by uspěl i plán na zvýšení životního minima, mohlo by to být až 15,2 miliardy korun navíc. Projednávaný rozpočet s těmito výdaji nepočítá. Původně ministerstvo práce navrhovalo ještě variantu pro rodiny s příjmem do trojnásobku minima, potřeba by bylo 1,7 miliardy. Dávku by mělo o 100.000 dětí víc než teď. S rozšířením okruhu rodin nesouhlasí ministerstvo financí.