Už před třemi roky zastávala Faltová názor, že umístění uprchlíků do českých rodin je jednou z nejlepších cest. „Vždy je lepší, pokud lidé, kteří sem přicházejí, jsou integrováni do lokálních komunit,“ prohlásila Faltová v roce 2015 k tomu, že by uprchlíci přicházeli do jednotlivých vesnic, rodin, i za pomoci církve. Nesouhlasila například s názorem tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky, že by se kvůli uprchlíkům zhroutily evropské sociální systémy. „Imigranti, uprchlíci podle studií přispívají do systémů více, než z nich čerpají,“ uvedla.

Vlnu negace, která se v souvislosti s masovou migrací do Evropy v roce 2015 spustila u českých občanů vůči uprchlíkům, vnímala Faltová jako věc, kterou zde zapříčinily populistické skupiny. „Zdvihla se vlna nenávisti, i proti nám, neziskovým organizacím, které v této oblasti působí. Chodí nám výhrůžné a urážlivé e-maily. Je to pro nás nový fenomén. Máme obavy o klienty, cizince, kterým poskytujeme poradenství. Je to velká neznalost,“ uvedla znepokojeně a připomněla, že od dávných věků zde žili muslimové a nebylo to spojeno s trestnou činností.

Zároveň podotkla, že se domnívá, že čeští politici v otázce uprchlíků selhali. „Domnívám se, že ta debata se totiž vedla úplně špatně. Nestavíme se totiž k problému jako český stát, suverénní, ale stavíme se k tomu tak, že říkáme, že možná někomu pomůžeme, ale že máme strach,“ vyjádřila svůj nesouhlas s postojem české politické reprezentace v roce 2015.

Téhož roku, kdy se naše země zavázala přijmout jen 1 500 uprchlíků, šéfka společnosti začleňující imigranty pronesla, že se asi budeme muset vzdát vysokého ekonomického standardu. „Domnívám se, že Evropa má kapacitu, aby tu situaci zvládla. Důsledkem imigrační vlny bude to, že se budeme muset vzdát našeho poměrně vysokého ekonomického standardu. Třeba nás to posune k jiným hodnotám od hromadění hmotných statků,“ prohlásila Faltová.