Pikora ve svém příspěvku zmiňuje analýzu vědecké studie v časopise Nature, zveřejněné na stránkách Britských listů, týkající se otázky, jaké jsou dopady zemědělství ve srovnání s dopady přirozených ekosystémů, které by jinak vládly Zemi. Tato analýza ukázala, že oficiální uhlíková stopa pro lidi žijící v Británii je 5,4 tun kysličníku uhličitého na osobu a rok.

Toto číslo ale značně naroste, když započítáme zlikvidované možnosti ukládání uhlíku, které by na Zemi probíhaly, kdyby tam nebylo zemědělství – celkové emise skleníkových plynů jsou pak 9 tun CO2 na osobu a rok. Když do toho navíc započítáme i emise způsobené našimi potravinami, naše celková uhlíková stopa je téměř trojnásobná, 14,4 tun CO2 na osobu a rok.

Tato uhlíková stopa je prý tak vysoká z toho důvodu, že konzumujeme příliš mnoho masa a příliš mnoho mléčných výrobků. Analýza v časopise Nature odhaduje, že uhlíková stopa kuřat je šestkrát větší než sóji, uhlíková stopa mléka je 15× větší a uhlíková stopa hovězího 73× větší. Jeden kilogram bílkovin hovězího má uhlíkovou stopu 1250 kg – to se rovná řízení nového automobilu po celý rok nebo uhlíkové stopě jednoho cestujícího letícího z Londýna do New Yorku a zpět.