Pro Horákovou je manželství společenským uznáním svazku dvou lidí, a pokud tito lidé chtějí, tak základem pro nějaké stabilní rodinné prostředí. Roman Joch uvedl, že manželství je starší než kterýkoli ze současných států a je to instituce, která má zajistit stabilní prostředí pro výchovu budoucích generací. Drtinová se ptala, zda tedy, když se vezmou dva čtyřicetiletí, musejí mít děti. Joch se nenechal nachytat a řekl, že jisté není, ani když se vezmou dva dvacetiletí, že budou mít děti. Ale instituce manželství je podle něj k tomu, aby zajistila, že rodiče zůstanou spolu, dokud jsou děti malé.
Teze manželství pro všechny je podle Jocha klamavá, protože ho nemohou uzavírat děti nebo například příbuzní. Navíc u homosexuálních párů není ani teoretická možnost mít děti. „Srovnávejme hrušky s hruškami a jablka s jablky,“ reagovala Horáková s tím, že do manželství mohou vstupovat i ti, kteří vědí, že jsou neplodní, nebo kriminálníci, kteří se o děti nestarají. Roman Joch argumentoval, že je mnoho alternativních způsobů života, a zmínil dvě ženy Davida Ratha, ale tyto skupiny by si neměly osobovat název něčeho, co je definováno jako něco jiného. Měl by být vytvořen alternativní název, tvrdí.
„Je nedůstojné existovat v jiné kategorii,“ opáčila Horáková. „Je nedůstojné slyšet od státu, že naše rodiny mají jinou váhu,“ dodala. Drtinová se jí ptala, zda to nejsou jen slova. Horáková pravila: „Nestačí to proto, že to neřeší ten základní problém té důstojnosti.“ Joch opět nesouhlasil a opáčil, že žít sám není nedůstojné, dokonce ani být svobodná matka není nedůstojné, tak proč by tomu tak bylo u registrovaného partnerství? A pak označil toto za pokus vnutit společnosti, aby považovala nějaký alternativní způsob života za manželství z moci zákona. A pokud to tak bude, tak jak na tom budou rodiče, kteří toto nebudou uznávat, ale ve škole se to tak bude učit? Jochovi to připomíná normalizaci.
Horáková pak řekla, že když se gay nebo lesba přiznají rodičům, tak ti si myslí, že nebudou nikdy prarodiči nebo že nikdy nepůjdou na svatbu. „A to není fér,“ dodala. „To je, jako byste zrovnoprávňovali mnohoúhelníky,“ namítl Joch a dodal, že všechny tyto věci je možné občanským právem řešit, aniž se manželstvím nazývá něco, co manželstvím není. „Já bych vás jenom požádala, abyste nám neříkal, jak se máme cítit,“ požádala Jocha Horáková, protože prý pořád říká, že jsou něco jiného a jak se tam mají cítit, a že se snaží vysvětlit, jak se cítí. Joch prý tvoří chiméry, když říká, že manželství je pořád stejné, manželství se podle ní vyvíjelo, stejně jako postavení žen. „Nechceme nazývat kopretinu růží, chceme ukázat, že růže má různé barvy, třeba duhovou,“ uvedla svou vlastní metaforu.
Joch velice rychle vypálil, že manželství mělo mnoho forem, ale vždy bylo mezi mužem a ženou, případně mezi muži a ženami. A uznání manželství gayů a leseb pak může vést k tomu, že se manželství bude rozšiřovat dál, například mezi větší počet lidí. Horáková tvrdila, že stát by měl naslouchat svým občanům, když jde o něco, co nemůže dalším občanům ublížit. Zde Joch argumentoval případem z USA, kdy byl popotahován (a nakonec osvobozen) pekař, který z náboženských důvodů odmítl péct dort pro homosexuální sňatek a hájil podle Jocha svobodu svědomí. „Když my chceme, abyste vy něco považovali za manželství, tak musíte,“ popisoval Joch, co si myslí, že se menšina snaží vnutit většinové společnosti.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas