Martin Stropnický: Covid. V Česku se bude o třetí dávce tak dlouho debatovat, až se budeme chytat za hlavu

28.08.2021 14:22 | Zprávy

autor: nab

Krize v Afghánistánu na sebe strhává pozornost celého světa. Stažení spojeneckých vojsk a nástup hnutí Tálibánu k moci mnozí hodnotí jako porážku, neměli by tak ale dělat, říká český velvyslanec v Izraeli Martin Stropnický. V rozhovoru pro Lidové noviny promluvil o tom, co se v této misi skutečně nepovedlo. Okomentoval také záležitosti, které pálí Česko, například nedůvěru k očkování a zdlouhavý přechod k třetí dávce.

Martin Stropnický: Covid. V Česku se bude o třetí dávce tak dlouho debatovat, až se budeme chytat za hlavu

Foto: Hans Štembera
Popisek: Martin Stropnický

Úvodem Stropnický popsal, jak se na dění v Afghánistánu dívají Izraelci. „Izrael má v blízkém okolí hodně nepřátel, čili se na to dívá pozorně. Především z hlediska úlohy Íránu, jenž je k Izraelcům dlouhodobě nepřátelský.

Izrael opakovaně a naléhavě apeluje na mezinárodní společenství, aby íránský jaderný program bralo vážněji. Podle některých verzí je otázka dvou měsíců, než Íránci budou mít svou jadernou bombu, měkčí odhady hovoří o dvou letech.“

Původní zdroj ZDE

S tálibánci stále nevíme, na čem jsme. Zatím sice drží slovo, že do konce srpna se nebude jejich postup radikalizovat, pokud odejdou všichni Američané, ale věřit tomu stoprocentně by bylo podle Stropnického odvážné.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

+ ParlamentníListy.cz
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku

Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz

Článek obsahuje štítky

Aghánistán , iDNES.cz , Izrael , očkování , Stropnický , Tálibán

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Dřív prezidenti na summit NATO jezdili

A byli to i prezidenti z jiného tábora než vládního. V čem je to teď jiné? A o čem se tam vlastně rozhoduje a rozhoduje se tam o něčem, jakože by prezident mohl třeba svou účastí rozhodnout o něčem, co vláda nechce?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: