„Zástupce Ázerbájdžánské komunity jsem znala už z dřívějška, když jsem ve skupině na Facebooku sháněla potravinovou pomoc. Nabídli se, že mě v tom nenechají. Tenkrát mi naštěstí ale již dříve vypomohla jiná paní,“ vzpomíná Eliška Vágnerová na svůj první kontakt se zahraničním pomocníkem.
Před Vánoci se ale její situace dramaticky zhoršila. Kvůli přetrvávajícím problémům se rozešla s partnerem a otcem tří ze svých čtyř dětí. Kvůli prodeji bytu, v němž žila, se musela přestěhovat až do Karviné. Bývalý partner navíc od té doby, co se přestěhovala, přestal platit výživné. Poslední kapkou bylo, že se v bytě, kam se nastěhovala, objevily štěnice.
I díky této podpoře si Eliška se svými dětmi užila pěkné Vánoce a věří, že se na novém místě její život začne postupně obracet k lepšímu a její děti: dcera chodící do čtvrté třídy, syn, který je ve druhé třídě, a dva předškoláci ve věku tři a rok a půl, prožijí lepší dětství, než měla sama.
S maminkou čtyř dětí se život nemazlil
Eliška neměla štěstí. Narodila se v Liberci a vyrůstala v neúplné a problematické rodině, část dětství dokonce strávila v dětském domově. Má čtyři děti. Desetileté spolužití s partnerem, který měl problémy s alkoholem, bohužel skončilo rozchodem, navíc na děti po čase přestal platit soudem stanovené výživné, kvůli čemuž se dostala na hranici chudoby.
Do roku 2021 ale vstupuje s optimismem. Hodně jí pomohl předvánoční dar od Ázerbájdžánské komunity a doufá, že se i v ohledu výživného situace zlepší. Radost jí dělají starší děti, které jsou v druhé, respektive ve čtvrté třídě a zvládají nástrahy distanční výuky.
„Když se ohlédnu, myslím, že i když to nebylo vždycky lehké, mám být na co pyšná. Jsem moc ráda, že se děti dobře učí a radost mám zejména, když mají radost děti. V Karviné si samozřejmě ještě zvykáme, ale věřím, že se to časem poddá,“ dodává Eliška.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
