Máte ve štábu lesbu a točíte o klimatu? Dotace jistá. Český filmař promluvil

Dokumentarista a publicista Tomáš Měšťan, jenž aktuálně natáčí nový dokumentární film Návrat budovatelů říše, který se zabývá společensko-geopolitickymi změnami ve světě, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz hovoří o současném financování filmů. Popisuje, s čím musejí tvůrci počítat při snaze získat finanční prostředky skrze audiovizuální fond v Česku, ale i evropský filmový fond Media, fond kreativní Evropa a další. Mluví též o koncesionářských poplatcích za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo), a o kulturních grantech a dotacích či o nutnosti celý systém změnit tak, aby se eliminovala současná korupce a nepotismus, která tento systém ovládá už od dob tzv. „spacákové revoluce“ na Kavčích horách a následně od vstupu do EU.

Pane Měšťane, nakolik musejí tvůrci audiovizuálních děl, kteří chtějí maximalizovat veřejnou podporu, přizpůsobovat svá díla požadavkům pro získání podpory? Podporují dané požadavky vznik kvalitnějších filmů anebo naopak filmaře motivují pouze k plnění podmínek, aby získali podporu?

Dnes už to funguje v podstatě tak, že film musí splňovat určitá „ideologická“ zadání. Tak je to přímo uvedeno v zadání audiovizuálního českého fondu, stejně i když žádáte o podporu evropský fond MEDIA (kreativní Evropa). Jde především o rozmanitost a podporu LGBTQ komunity. Dobré také je, když máte ve filmovém štábu homosexuála, lesbu, nebinár, trans apod., to také zvyšuje vaše šance, paradoxně i tak intimní a osobní věci mají dopad na finance. Také je samozřejmě dobré, když ve filmu hrají homosexuálové či lesby a je kolem nich příběh, který je dojemný, poučný a přesvědčí diváka, že když chce jeho 5leté dítě změnit pohlaví, nemáte mu v žádném případě odporovat a pochopit jej, stejně jako váš oblíbený herec ve filmu s takovouto zápletkou. Samozřejmě pokud se vám do scénáře podaří dát i migranty, kteří podporují obraz pozitivní rozmanitosti, máte skoro vyhráno. Migrace je také výhodou v podmínkách podpory. Cílem je vylíčit ilegální migraci jako pozitivní věc pro společnost, zvláště tu z islámských zemí. Vaše šance na zisk podpory se pak zvýší a její udělení hraničí skoro s jistotou. Veřejná angažovanost autorů je samozřejmostí a nutností. Vystupujete na demonstracích proti Babišovi, Turkovi, Okamurovi, Macinkovi, Trumpovi, Ficovi, Orbánovi a novinkou je teď už i proti novému ministrovi kultury Klempířovi. V rozhovorech do médií moralizujete, jako ten správný morální maják, a samozřejmě musíte se o projekt podělit s nějakým „rodinným veřejnoprávním klanem“, protože Česká kultura dnes, to je v podstatě jen korupce, nepotismus a pseudomorální aktivismus.

Z toho všeho vyplývá, že úroveň audiovizuální tvorby samozřejmě upadá, protože o ní už nerozhodují věci jako je talent, nápad a schopnosti, aby měl film úroveň, tak jako kdysi a divákovi i něco předal. Osobně za poslední kvalitní český film považuji Je třeba zabít Sekala, a ten je z roku 1998. Od té doby a zvláště pak po vstupu do EU v roce 2004, jde kinematografie v Česku, ale i v celé EU z kopce.

FOTO: Dokumentarista a publicista Tomáš Měšťan se srbským režisérem a hudebníkem Emirem Kusturicou. Zdroj: Archiv Tomáše Měšťana

Nedávno jsem viděl povídkový film Paříži, miluji tě (Paris, je t'aime z roku 2006), který je tedy dvacet let starý a byla to koprodukce několika evropských zemí. Je v něm na 18 příběhů, a v jednom z nich je například situace, kde je ilegální migrant ze Senegalu, který hraje na ulici na kytaru. Tu kytaru mu ukradnou místní obyvatelé z místního pouličního gangu, složeného i z původních Pařížanů (bělochů) a ještě migranta pobodají nožem. On potom na ulici na následky pobodání umírá a zdravotnice, která se ho snaží zachránit je černoška s dredema, kterou on znal a tajně ji miloval. Takže tady máme i ten aspekt nenaplněné lásky, to má divák rád. Je to samozřejmě hloupoučké, protože realita pobodání je v evropských západních městech dennodenní, nicméně většinou je pobodaný původní obyvatel od ilegálního migranta. Ale chápu, že to už tak hezké pro současnou ideologickou kinematografii není.

Mnoho filmů v poslední době se soustředilo na české historické postavy. Dle hodnocení kritiků a veřejnosti je nadprůměrně hodnoceno nepříliš velké množství z nich. Není tlak namísto na tvorbu nových příběhů zejména na natáčení historických příběhů, jelikož právě při výběru historických postav a epoch mají filmaři „jisté“ body v kulturních testech, které jsou podmínkou pro získání podpory?

Tak jde o klasické přepisování historie, to je dnes v módě. Například teď má hrát ve filmu Helenu Trójskou černoška a takových případů neustále přibývá. Není to jen směšné, ale v těch historických filmech se řeší i věci dnešní propagandy a ideologie tak, jak se v té době nikdy neřešily. Jistě například ve starém Římě bylo možné potkat černochy, Hispánce, homosexualita byla také běžná. Existuje vtip, který to celé objasní: Baví se starý Řek, se starým Římanem a říká: „My jsme dali světu, matematiku, poezii, filozofii, drama a požitek ze sexu.“ A starý Říman odpoví: „A my jsme ukázali světu, co to je mít moc, a k tomu požitku ze sexu jsme přizvali i ženy.“

Ale v minulosti tyto věci byly ve filmech přirozené, dnes jsou jako pěst na oko. Směšné a zavádějící, realita normálního života je jinde.

FOTO: Dokumentarista a publicista Tomáš Měšťan s entomologem a aktivistou Martinem Konvičkou. Zdroj: Archiv Tomáše Měšťana

Jak hodnotíte samotnou aktuální podobu kulturních testů? Které jejich části by se měly případně upravit/ponechat?

Tak jde samozřejmě o to, kdo takový test určuje a co jím sleduje. Pokud jde o kulturní znalosti a historické znalosti, je to v pořádku. Pokud do testu zasahuje propaganda a ideologie, což se dnes děje, pak nemá takový test žádnou relevantní cenu. Nevypovídá o ničem, snad jen o naší smutné době…

V rámci části kulturních kritérií, kde musejí filmaři splnit alespoň jejich třetinovou část, se body dají získat například za to, že díla „odrážejí důležitou českou nebo evropskou hodnotu, jako je kulturní rozmanitost, solidarita, rovnost, ochrana menšin nebo lidských práv, tolerance, ochrana životního prostředí či respektování kulturních nebo rodinných tradic“. Odráží se to v aktuální tvorbě?

Odráží se to absolutně. Například věci kolem klimatu se dnes objevují ve všem, od televizních filmů, filmů do kina, seriálů, ale i sitcomů a dokumentů. Jde o podporu Green Dealu a strašení lidí globálním oteplováním, kdy paradoxně právě teď celá Evropa mrzne. Ale herci nám vysvětlí, že mrzneme právě proto, že je globální oteplování. Dnešní herci jsou s propagandou a ideologií spoutáni více, než byli za protektorátu (kde chápu, že se báli o život) a za komunismu, kde věděli, že když si zahrají nějakého soudruha v televizním seriálu a občas vystoupí na nějaké akci Národní fronty, podpoří světový mír a socialismus, mohou si následně zahrát i v dobrém filmu nebo v divadle, v televizi či rozhlase.

Dnes angažovaní herci podporují liberálně levicový eurounijní establishment a válku, ale smůlu mají v tom, že dobré filmy už se netočí, v divadle a v televizi vítězí také hlavně propaganda a zbyl jen rozhlas, kde se ovšem už také ukazuje, že někdejší skvělé rozhlasové hry, jsou už minulostí a důraz je kladen opět na ideologickou tvorbu. I za komunismu byl rozhlas takovou schovkou pro dobrou a kvalitní tvorbu, dnes už je nabouráváno i to. Některé rozhlasové hry a skeče připomínají neslavný výstup Vlasty Buriana ve Hvězdách nad Baltimorem, kde parodoval Jana Masaryka v protektorátním rozhlase a to se mu po II. světové válce stalo osudným.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.

Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Článek obsahuje štítky

Babiš , ČRo , ČT , dotace , EU , film , kinematografie , klima , koncesionářské poplatky , umělci , veřejné finance , vláda , filmy , herci , motoristé , Macinka , veřejnoprávní média , Měšťan , Klempíř , Green Deal , Kreativní Evropa , fond audiovize

Váš názor? (Hlasovalo 11 čtenářů)

Souhlasíte, že by měl ministr kultury Oto Klempíř „bojovat“ za změny?

Rozhodně nesouhlasím
Spíš nesouhlasím
Nevím
Spíš souhlasím
Rozhodně souhlasím