Matěj Hollan potvrdil: Když jsem řídil Brno, chodil jsem k psychologovi

04.10.2018 10:30

V roce 2014 byl Matěj Holan jednou z nejvýraznějších tváří hnutí Žít Brno, které před čtyřmi lety zazářilo v jihomoravské metropoli jako kometa. V městské části Brno-střed toto hnutí dokonce volby vyhrálo. Na „velké radnici“ se stalo součástí koalice. Vládli spolu s hnutím ANO Petra Vokřála, Zelenými, KDU-ČSL a TOP 09. Matěj Hollan se stal brněnským radním. Jenže politika se ne nestala radostí, spíše břemenem. Dokonce břemenem tak tíživým, že se na rok a půl stáhl do ústraní. Musel vyhledat pomoc odborníka.

Matěj Hollan potvrdil: Když jsem řídil Brno, chodil jsem k psychologovi
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan

Matěj Hollan je přesvědčen, že udělal kus práce ve prospěch kulturního života v Brně. Hnutí Žít Brno podle něj navíc prosadilo spuštění zcela unikátního projektu, který měl pomoct sociálně slabším spoluobčanům navrátit se do normálního života. Hnutí pomohlo i bezdomovcům.

Hnutí Žít Brno je podle Hollana recesistické uskupení, z něhož si asi nikdy nestane politická strana. To má i své výhody. Prý se mu podařilo přetavit v úspěch případ „s důtkami“.

„Nemusíme se bát mít ústřelky; nejen já, ani jiní. Když jsem navštívil ve Lvově kavárnu věnovanou rodákovi Sacher-Masochovi a využil turistické atrakce, kterou nabízejí nechat si dát důtkami po zádech, byla z toho velká kauza, ale s tím jsme uměli pracovat. Vznikl web I want more, otevřeli jsme přes to téma sexuality – a myslím, že se to podařilo využít k dobré věci, možná dokonce přetavit v naši výhodu. Přesvědčivost jsem ztratil ve chvíli, kdy mi nebylo dobře a už jsem různé kauzy nedokázal vysvětlovat důvěryhodně, tedy pravdivě, a tak aby to veřejnost akceptovala. To se týkalo zejména tématu dopravy včetně toho, že za uzavírky v ulicích, které lidi tolik štvou, nemůžu já, protože ji má od počátku volebního období v gesci náměstek Richard Mrázek. A mimochodem ani on to neřešil hůř, než se to řešilo dřív. Ne lépe, ale určitě ne hůř,“ uvedl v rozhovoru pro časopis Respekt.

Jenže po dvou letech v brněnské politice přišel zlom. Měl prý problémy v osobním životě a nedokázal je oddělit od života pracovního. Až letos v květnu se zase postavil na nohy. Pomohla mu terapie. Návštěva u psychologa byla prý jedna z nejlepších věcí, ke které se v životě odhodlal. Začal si zase věřit a odvrátil své vyhoření. V rozhovoru však odmítl, že by trpěl klinickou depresí.

„Určitě nešlo o klinickou depresi, nebyl to kolaps, kdy člověk není schopen vstát z postele. Byla to trvalá hluboká nepohoda, frustrace z nevyřešených vztahových věcí, která se do mě tak silně promítala, že jsem nebyl schopen s tím zacházet.  A neuměl jsem potíže osobního života oddělit od práce, zasáhlo mě to celého. Ztratil jsem přirozenou radost ze života, byl to nejspíš náběh na vyhoření. Když jsem přišel vloni na jaře k psychologovi, byl jsem skleslý, nejistý. Ztratil jsem elementární sebedůvěru v schopnost řešit složité věci. Když za mnou tehdy někdo přišel s něčím trochu složitějším, moje první reakce byla, že jsem vzdychl. A pak jsem řekl: „No jo, ono je to všechno těžký…“ Tohle jsem nikdy dřív nedělal. Byl jsem v útlumu, zjistil jsem, že těžko snáším nepříjemné situace. Když nám někdo sprostě nadával kvůli uprchlíkům nebo bezdomovcům, protože náš postoj v těchto tématech spoustě lidem vadí, s tím jsem problém neměl – dokázal jsem ho poslat do míst, kam podle mě patřil. Ale s ostatními konflikty, ať už na Facebooku nebo osobně, jsem si najednou nevěděl rady,“ zdůraznil.

Jeho političtí oponenti ale této pauzy využili a vykreslili hnutí Žít Brno jako partu fanoušků cyklistů, kteří ve městě celkově pokazili dopravu. Hollan nevysvětlil lidem, že to bylo jinak, protože se bál kamer a diktafonů. Na magistrátu pracoval dál, ale kvůli tomu, že nebyl v pohodě, nedopadly prý kupříkladu schůzky se starosty tak, jak si to představoval.

Občas také zašel do hospody, jako každý druhý Čech, ale v jednu chvíli si uvědomil, že alkohol je v jeho psychickém rozpoložení jeho nepřítelem. Na několik měsíců proto s pitím alkoholu úplně seknul. A doporučil by to všem, kdo podobnou nepohodu také cítí.

„Měl jsem velké emoční propady, najednou jsem se odpoledne v kanceláři rozplakal bez objektivní a aktuální příčiny. Pochopil jsem, že je to z toho, že alkohol s člověkem něco provádí. A drogy – ne že bych je chtěl doporučovat, ale alkohol k nim rozhodně patří – se mají používat, když jste v pohodě, ne když je vám blbě. Takže jsem pití vysadil. Hodně mi to pomohlo a chtěl bych doporučit lidem, kteří mají podobné potíže psychického rázu, aby jako první věc vysadili tyhle cizorodé látky,“ řekl.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: mp

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

21:33 „Blyatmobil.“ Ruský vynález se chytil. Odhalil ukrajinskou slabinu

Ruským tankům nazývaným „blyatmobiles“ nebo „želví tanky“ či „bitevní stodoly“ se dostává pozornosti…