Pohled na média v Evropě je podle ní ale odlišný od toho ve Spojených státech. „Tady se pohled na média bere velmi vážným způsobem. Není tady příliš zvykem, že by média otevřeně někomu stranila. Byly však už i editorialy v posledních letech, které říkaly, koho má čtenář volit. Ale ono je to možná lepší, alespoň ví, jakým směrem se to které médium ubírá,“ prohlásila novinářka a dodala: „Takže obecně, v Evropě byl brán vždy ohled spíš na nezaujatost, kdežto v USA jsou v tomhle ohledu média otevřená – jsme demokratičtí, jsme republikánští. U nás může běžný čtenář vnímat, že média mají k někomu bližší vztah. Mediální a novinářské prostředí je hodně liberální, nemůžeme předpokládat, že by nějak tíhlo hodně ke konzervatismu.“

Novinářské prostředí je v České republice stále jednogenerační a podle Ryšánkové tu už od začátku 90. let převládá jeden názorový proud, a ten je právě liberální. „Ta média, a to je můj pocit, se stávají levicovějšími. Více akcentují sociální otázky a tak podobně, ale pořád je to vlastně jednogenerační názorový proud, který tam je. Kdežto v těch zemích, které si neprošly tím řezem devadesátého roku, se ty názory vyvíjely postupně.“

Na otázku, zda na českém trhu tedy není díra na trhu, kterou by mohlo zaplnit nějaké čistě konzervativní médium, odpověděla Ryšánková, že ano. Určité pokusy o konzervativní média zde prý byly, byly ale zároveň tak moc úzce profilované, že rychle skončily.

Moderátor pak v otázkách přešel k tématu mediální kultury. Zdá se mu prý, že poslední dobou často hosté odcházejí z rozhovorů s novináři. Narážel tím na odchod bývalého prezidenta Václava Klause, který odešel po tom, co byl opakovaně tázán na již vyvrácené dezinformace Hospodářských novin moderátorem Českého rozhlasu. „Host má právo odejít. Záleží na tom, jak to cítí. Já osobně útěk ze studia beru jako prohru hosta, protože host neustál to, co se odehrává ve studiu, a neodchází tak vítězně. Samozřejmě ale můžeme toho hosta lidsky chápat, ale z pohledu posluchače nebo diváka je to vždycky prohra.“  

Řeč přišla i na summit ruského prezidenta Putina s jeho americkým protějškem Bidenem. Co si myslí novinářka o tom, že si někteří politici diktují, kdo se jich a na co smí ptát? „Myslím, že není správné, aby si host vybíral, na které otázky odpoví, a na které ne. Protože když už tam na té tiskovce sedí, tak by měl odpovědět na vše. Já vím, že asi narážíte na Bidena, který měl daný seznam redakcí, které si může vyvolávat. To je těžké. Já třeba zažila, že během kampaně Miloše Zemana, na tiskovkách v 90. letech mohli novináři položit jen tři otázky. A to už je věc těch žurnalistů, jestli se domluví a položí dotazy i třeba za někoho jiného.“

Co by Ryšánková poradila médiím, která se rozhodne určitý politik bojkotovat a neodpovídat na jejich otázky? Moderátor zmínil třeba příklad prezidenta Miloše Zemana, který nekomunikuje například s deníkem Respekt a dalšími. „Vzala bych na vědomí, že mi nebude odpovídat, a hotovo,“ odpověděla.

Obstála podle analytičky česká média během covidové krize? „Ano, obstála. Informovala, a tam bych strašně moc vyzdvihla Daniela Stacha, který v České televizi odvedl obrovský kus práce. Mluvil s vědci, vysvětloval. To byla veřejnoprávní služba taková, jak má být,“ řekla novinářka s tím, že obstála skutečně všechna mainstreamová média. Na námitku, že covidu bylo v médiích možná až moc, Ryšánková řekla: „To nebylo tím, že by média nastolovala nějakou agendu, ale ten covid opravdu rezonoval ve společnosti, a proto se o něm tolik psalo. Média rozhodně situaci nezhoršovala.“  

Novinářka také prozradila, jaký je podle ní rozdíl mezi veřejnoprávním a soukromým médiem. „Soukromé si může dovolit určitě více. Veřejnoprávní médium musí obsloužit skutečně všechny. Pražské jaro, děti a prostě celé názorové spektrum. Musí obsloužit i 2% zájem diváků, to soukromá média nemusí. A to je obrovský úkol veřejnoprávních médií.“ Výhoda České televize podle analytičky zase je, že nikomu prý nepatří a že nemusí vyplňovat ničí agendu. „Boj“ o ČT se podle ní zúžil příliš na zpravodajství, ale Ryšánková upozorňuje, že Česká televize je největším producentem hraných filmů.

Veřejnoprávní média jsou podle jejího názoru pod tvrdým tlakem všude v Evropě; zmínila třeba stále hlasitější kritiku britské BBC. V Česku pak podle Ryšánkové umíme dělat srovnatelně jako všude jinde.

Psali jsme:

Zemanův nástupce – tohle vyplavalo. Kdo nechtěl na vojnu, měl problém

Poslanci SPD vybrali 200 tisíc korun, které zašlou na pomoc tornádem zasažené jižní Moravě

Běžný postup. „Český Floyd“: Primátor Teplic vynesl jasná fakta

Okamura (SPD): Dovolte nám vyjádřit hlubokou soustrast rodinám obětí a přeji brzké uzdravení zraněným lidem

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.