Mediální expert v úžasu: Němec dělal PR Dalíkovi, teď z ČT radí, jak být správnými Evropany

15. 3. 2014 14:25

TÝDEN V MÉDIÍCH V pravidelném ohlédnutí za děním ve sdělovacích prostředcích si Petr Žantovský všímá toho, o čem se v souvislosti s výročím úmrtí Karla Kryla téměř nemluvilo. Na paškál si bere pondělního hosta pořadu ČT24 Hyde park a podivuje se nad tím, že veřejnoprávní televize vybrala pro hodnocení česko-německých vztahů bývalého píáristu z lobbistické firmy Marka Dalíka.

Mediální expert v úžasu: Němec dělal PR Dalíkovi, teď z ČT radí, jak být správnými Evropany
Foto: Hans Štembera
Popisek: Noviny, ilustrační foto
reklama

Ještě i v uplynulém týdnu se média poměrně hodně zabývala dvacátým výročím úmrtí zpěváka Karla Kryla. „Všichni vzpomínající ho celkem jednotně ocenili jako symbol určitého období české politiky a společnosti zejména z let 1968-69. Poněkud už se ale různí hodnocení jeho díla po roce 1990. Jedni říkají, že teprve tehdy v něm rozkvetl ten protestní zpěvák a dál pokračoval v reflektování špatností, které se děly, a to v duchu padni komu padni,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Nedá mu to nevzpomenout na jednu Krylovu hodně ironickou a satirickou básničku. „Kritizoval v ní tehdejší obsazení Pražského hradu různými umělci, desítkami různých poradců a podporadců za Václava Havla, což bylo v té době velice kacířské, protože Havel platil za národní modlu, která se nesměla kritizovat. A Karel Kryl si jediný dovolil tohle tabu překročit. Myslím, že to nejvíc vypovídalo o jeho povaze, o té vzpurnosti, o té neschopnosti krčit se před kýmkoli, i kdyby vypadal svatě,“ konstatuje Petr Žantovský.

Karel Kryl symbolizoval způsob života společnosti

Zároveň zdůrazňuje, že Karel Kryl měl velký respekt k hodnotám, které ho přesahovaly. „To bylo zřejmé už od osmdesátých let a od jeho – poněkud málo připomínaného – přátelského vztahu s opatem Anastázem Opaskem. Koneckonců právě v jeho kostele, v klášteře svaté Markéty, se konal 11. března 1994 Krylův pohřeb, kam se s ním přišly rozloučit desetitisíce lidí,“ připomíná mediální odborník.

Ke škodě věci sdělovací prostředky nezmiňují to, co ještě Karel Kryl také symbolizoval. „Symbolizoval totiž jednu éru, která nesouvisí s politikou, ale souvisí se způsobem života společnosti, totiž érou slovního vyjádření. To, co bylo na Karlových básních a písních nejkrásnější a nejdůležitější, bylo použití slova. Originální a často nečekané, často vyhledával novotvary, různé sémantické posuny a netušené zajímavé významy. Šlo o shrnutí toho, čím jsme žili my v sedmdesátých, osmdesátých letech, v nacházení významu ve slovech a za slovy,“ podotýká Petr Žantovský.

V nynějších textech už estetiku ani krásu slova nehledejme

Jde o něco, co už dnes není a co odešlo s Karlem Krylem. „Dnešní literatura, poezie i písničkové texty jsou prvoplánové, přímočaré, jednoznačně příběhové, fabulační a žádný hlubší význam v nich hledat nemá smysl, natož nějakou čistou estetiku a krásu slova. Tohle odešlo s Karlem Krylem a s ním symbolicky odešla jedna epocha způsobu lidského uvažování. Po jeho smrti v půlce devadesátých let se na určitou dobu přestalo vůbec pochybovat o čemkoli, natož tak jasnozřivě a kriticky, jak to uměl právě Karel Kryl,“ tvrdí mediální odborník.

Pro druhé téma ho inspirovalo pondělní vydání pořadu Hyde park na ČT24, jehož hostem byla ředitelka Gender Studies Helena Skálová. „Sledoval jsem to nejprve s velkým zájmem a posléze s naprosto nevěřícným pohledem. Paní ředitelka měla jediné téma, a to kvóty. Kvóty na obsazení různých funkcí, různých míst ve státní správě až po privátní sféru osobami ženského pohlaví,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský a přiznává, že si nešlo nevšimnout výrazu moderátora pořadu Daniela Takáče.

Moderátor měl co dělat, aby udržel kamennou tvář a nesmál se

„Musím říct, že pan Takáč, ačkoli je to profesionál, místy neudržel poker face a málem se rozesmál nad těmi hloupostmi, které z paní ředitelky padaly, nad tou čirou neschopností obhájit názor, že kvóty jsou správně. Prostě proto, že na to žádný argument není. Paní ředitelka sice kličkovala, jak uměla, ale bylo to zcela marné, protože skutečně jediný kvalifikační parametr – totiž to, co máte mezi nohama – je těžko zdůvodnitelný jakoukoli racionální konstrukcí nebo čímkoli jiným,“ poznamenává mediální odborník.

Nad mnohými výroky ředitelky Gender Studies se musel pozastavit včetně toho, že ženy často nevědí, že jsou někde vypsána výběrová řízení, a proto se ho nezúčastní, a tak nemohou dokázat, že jsou těmi nejlepšími manažerkami. „Já tak přemítám, když taková osoba ženského či jiného pohlaví není schopna si ve svém oboru zjistit, jestli se někde koná výběrové řízení na funkci, která by ji měla profesně zajímat, tak jestli ta osoba je opravdu tou ideální a nejlepší manažerkou na výkon té funkce,“ poznamenává Petr Žantovský.

Kvóty pro ženy jsou nesmyslem, který si nezaslouží hodinový pořad

Stejně tak ho udivila odpověď na otázku, jak je to s proklamovanou neúčastí žen v politice, když je komunální politika žen plná, v níž ředitelka Skálová uvedla, že do složité komunální politiky jdou ženy jen proto, že tam muži nechtějí. „To je další nesmysl jako dům. Do komunální politiky jdou lidé proto, že o ni i o život ve své obci mají zájem. A ne proto, že jsou mužem či ženou. To je naprostý nesmysl. Opět nevím, na čem paní ředitelka tuhle pravdu postavila, nicméně takových ´pravd´ byl pořad plný,“ shrnuje mediální odborník.

Při sledování pořadu nabyl dojem, že Česká televize naletěla úplně zbytečně bruselskému nastavování témat, protože kvóty pro ženy nejsou téma, ale nesmysl, který si nezaslouží sebemenší připomínku, diskusi, natož hodinový pořad s paní, která neví, jak zdůvodnit svoji dogmatickou pravdu. „To je další z momentálně módních prvků bruselského hledání tématu. Hledají se témata. Jednou to je zakřivení banánů a správná evropská velikost broskve, pak je to téma šedých či hnědých veverek, které se nesmějí pářit. Na to je směrnice, jak víme,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Česká televize se možná zasloužila o veřejnoprávní odhalení absurdnosti

A připomíná i regulaci slunečního svitu, což byl jediný zákonodárný návrh, který prosazoval český eurokomisař Vladimír Špidla za svého pětiletého působení v Evropské komisi. „A když této agendě dojde dech, tak se vytáhne stará dobrá věc, jako jsou kvóty pro ženy. Je to úplná pitomost. A mrzí mě, že na tyto pitomosti naše média naskakují. Ledaže by se v České televizi rozhodli prokázat, že ty kvóty jsou nesmysl, a proto dali tak velký prostor paní ředitelce, aby to mimoděk sama prokázala tím, co a jak říká. V tom případě se Česká televize zasloužila o veřejnoprávní odhalení nesmyslnosti kvót pro ženy,“ podotýká mediální odborník.

Na závěr si nechal návštěvu premiéra Bohuslava Sobotky u německé kancléřky Angely Merkelové. „Ve čtvrtek jsem v České televizi velmi pozorně poslouchal vyjádření novináře jménem Armin Sandmann, který tam velice apodikticky kádroval bývalého prezidenta Klause. Prohlašoval, že Česká republika si v žádném případě neměla dovolovat jako čerstvý stát Evropské unie tu kritiku. Doslova řekl, že sotva jsme vstoupili, už jsme vyslovovali kritiku vůči evropským strukturám, a to že bylo špatně,“ pozastavuje se Petr Žantovský.

Pracoval píárově u Dalíka a teď nám školí prezidenta i premiéra

Ze slov zmíněného novináře vyplynulo, že je dobře, že už to skončilo, že ta špatná Klausova éra byla nahrazena vynikající proevropskou érou Sobotkovou. „Jen tak mimochodem jsem se podíval na pana Sandmanna, co je zač a našel jsem ho také ve společnosti New Deal. Možná si vzpomenete, že v téhleté lobbistické společnosti působil jako předseda představenstva jistý Marek Dalík. A pan Sandmann v ní působil jako manažer PR. Tak si říkám, jestli to je ta správná veřejnoprávní tvář, která nás má poučovat o tom, co má, či nemá dělat ten či onen představitel státu, ať už prezident nebo premiér,“ zamýšlí se mediální odborník.

Za bizarní pak považuje, aniž by tomu dával nějaký nacionální podtón, že nás o našem vztahu k Německu poučuje Němec. „Očekával bych, že si Česká televize k tomu bude zvát spíše lidi, kteří se na věc dívají nezávisle a nelze je podezírat z podjatosti, ať názorové, zájmové či národnostní. Tak to má být v objektivní žurnalistice. Přiznám se, že sám se trochu obávám toho vývoje, kterému s takovým nadšením aplauduje paní Merkelová. Tedy toho, že se dobrovolně zbavíme zbytků suverenity,“ konstatuje Petr Žantovský.

Kvůli eurohujerství našich zástupců se stáváme spoluviníky nového dělení světa

„Pan prezident nás dovede časem do eurozóny, pan Sobotka z nás udělá možná další spolkový stát, nebo já nevím, jak se bude v budoucnu jmenovat tahle Evropa regionů. A je otázka, jestli bude mít hlavní město v Bruselu nebo v Berlíně. Koneckonců to, co se děje na Ukrajině, je jednoznačný příznak nového dělení světa. A to se vždy odehrávalo v centru Evropy. Děje se to znovu, děje se to ošklivě, děje se to za účastí evropských struktur a není to nic, co by nás mělo naplňovat hrdostí, nadšením a optimismem. A bohužel kvůli eurohujerství našich čelných představitelů se toho stáváme přímými spoluviníky,“ dodává mediální odborník.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Rozpad státu a organizovaný zločin. Němcová u přenosu ze sněmovny nevydržela

19:49 Rozpad státu a organizovaný zločin. Němcová u přenosu ze sněmovny nevydržela

Podle senátorky Miroslavy Němcové (ODS) není vláda schopna řídit zemi v době krize. Němcová hovoří r…